Athény padly kvůli imigrantům, zkorumpovaným politikům a ekonomické krizi

Zdroj: oficiální zdroj

Za katastrofickým koncem Athénské demokracie mohly úplně stejné problémy, které trápí nás. Zjistili to historici z univerzity v Cambridge.

Město, které dalo světu demokracii, se nedokázalo vypořádat se čtyřmi problémy: ekonomickou krizí, zkorumpovanými politiky, válkami mimo své území a rychlým přílivem imigrantů. Tyto tři faktory vedly k pádu největšího antického města, tvrdí v nové knize Dr. Michael Scott z Cambridgeské univerzity.

Sparťané byli vyděrači

Kniha nazvaná "From Democrats To Kings“ (Od demokratů ke králům) převrací pohled na starověké Řecko. Tvrdí, že většina příběhů o úspěchu athénské demokracie se týká jen velmi krátkého období. Zbytek doby se Athény potácely v korupci, vládě lúzy a krveprolitích. Historik si bere na paškál také další části Řecka.

Například Sparťany, "hrdinné bojovníky od Thermopyl“, označuje za krvelačné vyděrače a Alexandra Velikého charakterizuje výrazem "mámin mazánek“ – a jeho úspěch připisuje spíše solidním základům říše než válečnému umění Alexandra.

Zdroj: oficiální zdroj

Nejdůležitějším bodem je však analýza příčin pádu Athén. Varuje nás totiž před problémy, které zažíváme právě nyní. Dříve se tvrdilo, že za úpadem Athén mohla prohraná válka se Spartou. Dr. Scott však dokazuje, že příčiny najdeme někde úplně jinde: "Příběh Athén nám ukazuje, jak dřívější generace reagovaly na krize a také to, jaké taktiky se s nimi úspěšně vypořádaly. Právě Athény nám nastavují dokonalé zrcadlo…,“ tvrdí historik.

Jsme přece velmoc...

Athény se ve čtvrtém století př. n.l. marně snažily udržet si velmocenské postavení, které zastávaly o sto let dříve. Bojovaly o svou pozici proti dravějším a dynamičtějším zemím, které se draly na výsluní. To se týkalo především Makedonie, která na úkor Athén získávala stále rychleji vliv.

Současně se athénští vůdci snažili udržovat dobré vztahy i se svými starými nepřáteli jako byla Persie. Díky obratnému manévrování Athény 4. století přežily – ale stálo je to až příliš moc. Zaplatili za to ztrátou svého politického systému; z prosperující demokracie se stal stát, kterému despoticky vládl král-bůh Demetrius.

Historik Scott se domnívá, že za to mohla řada okolností velmi podobných současným podmínkám ve Velké Británii nebo USA. Athény byly nucené vést války mimo své území – především o obchodní cesty. Zvýšené náklady na války vedly k poklesu příjmů, což zase destabilizovalo zemi. Stát tak neměl peníze třeba na ochranu vlastních občanů: vláda dala volnou ruku různým občanským hlídkám, které suplovaly práci policie. Ale po nějaké době se z nich staly spíš bojůvky, které trestaly cokoliv, co se jim nelíbilo.

Víra v zahraniční investory

A jak Athény své problémy řešily? Aby získaly víc peněz, lákaly bohaté cizince. Žily ze své pověsti, takže se jim opravdu podařilo nalákat spoustu zahraničních "investorů“. Cizinci však příliš nectili zásady athénské demokracie a jak jich přibývalo, tak upadalo to, co dělalo Athény Athénami.

Cizinci i různá občanská sdružení, která se oháněla demokracií, dokázali korumpovat politiky, což zase vedlo k nedůvěře obyčejných lidí v systém. "V mnoha ohledech se jednalo dobu stejně plnou nejistot, jakou je současnost,“ říká Scott. "Myslím, že stojí za to se zamyslet, jestli také náhodou nesměřujeme k diktatuře…“