Jeden z nejhorších českých vrahů začal zabíjet až v důchodovém věku. Počet jeho obětí dodnes neznáme.
"Teď jste na řadě Vy,“ usmál se sympatický důchodce na atraktivní mladou ženu. "Váš otec už je na druhé straně, čeká jen na Vás,“ pokračoval stařík. Obě jeho věty byly dvojsmyslné – mladá žena si myslela, že mluví o nelegálním přechodu hranice, on však plánoval její vraždu.
Většina recidivistů začíná se zločinem už v mládí. Hubert Pilčík, jeden z nejslavnějších českých masových vrahů, překročil zákon poprvé až těsně před důchodem. Až do 57 let vedl běžný život, který se ničím nevymykal z jihočeského průměru. Narodil se roku 1871 na Vsetínsku, ale většinu života prožil v Plzni, kde pracoval ve Škodovce.
Přežil jsem Titanic!
Až na bájivé historky, které rád vyprávěl, to byl chlap jako každý jiný – rád chodil na pivo, miloval turistiku a také byl vášnivým ornitologem. Z vyprávění, jimiž častoval spolupijáky, vynikal příběh o tom, jak přežil ztroskotání Titaniku, na jehož palubě se údajně plavil. Byl ženatý, děti neměl.
Ke zločinu ho svedla situace po roce 1948. Na Šumavě se objevovalo čím dál víc zájemců o překročení hranice směrem na západ a pro někoho, kdo znal tamní hvozdy tak dobře jako turista Pilčík, se tak otvíral zlatý důl. Několik emigrantů opravdu přes hranici převedl, ale pak přišel na výhodnější způsob, jak vydělat: místo, aby je převáděl, zabíjel je. Jeho první obětí byl plzeňský obchodník Emanuel Balley. V březnu 1951 ho Pilčík vedl šumavskými lesy směrem k vysněné německé hranici. Kolem poledne se zastavili v opuštěné hájovně, kde se Balley na chvilku natáhl, aby si odpočinul. Pilčík neváhal ani na okamžik – jakmile Balley zavřel oči, vytáhl z batohu gumový obušek a spícího obchodníka umlátil.
Teď jsi na řadě ty!
Vlastně se o to jen pokusil – jeho oběť několik úderů přežila. Balley zemřel až o několik desítek minut později, když Pilčík celou hájovnu podpálil, aby se zbavil těla. Cynický vrah se pak vrátil zpět do Plzně, kde bez výčitek svědomí vyhledal obchodníkovu rodinu a nechal si od ní za převedení štědře zaplatit. Současně se domluvil, že převede další dva členy Balleyho rodiny – jeho jednatřicetiletou dceru Renatu a teprve dvanáctiletou neteř. Právě Renata Balleyová se měla stát vrahovou další obětí.
Zabil ji stejně jako jejího otce – nejprve ji vylákal na Šumavu, pak ji omráčil obuškem a nakonec ji uškrtil. Tělo zakopal v lese. Ani tím ale ještě s rodinou Balleyových neskončil, zbývala ještě dvanáctiletá dívenka Daniela, neteř pana Emanuela Balleyho. Pilčík si ji odvedl domů pod záminkou brzkého přechodu hranice. Doma ji ale uvěznil a držel ji tam po čtyři měsíce. Polovinu té doby musela strávit s hlavou zavřenou v utěsněné dřevěné krabici, jen se železnou trubkou v ústech, kterou dýchala. Celou dobu ji pohlavně zneužíval, navíc musela psát dopisy pro další lidi, které chtěl Pilčík "převést přes hranici“.
Na stopě vraha
Policie se dostala Pilčíkovi na stopu hned po požáru hájovny, kde objevila mrtvé ohořelé tělo. Vyšetřovatelé sice zjistili, že muž byl před smrtí omráčený a tudíž šlo o vraždu, ale nedokázali už zjistit, o čí tělo se jedná. Lepší stopu dalo policie náhodně objevené tělo Renaty Balleyové.
Z otisků zubů zjistili její identitu, a pak už je stopy vedly až k Pilčíkovi. U něj doma našli nejen spousty kufrů, ale také ještě živou dvanáctiletou Danielu. Vrah byl okamžitě zatčen. K procesu bohužel nikdy nedošlo, zoufalý Pilčík spáchal ve vězení sebevraždu. Kolik obětí měl na svědomí, se tak nikdy nedozvíme – ale podle počtu šperků a kufrů se odhaduje, že nejméně pět a maximálně deset.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz