Karadžič soud bojkotuje. Virtuální prohlídka tribunálem

Bývalský vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič má těžké časy. U Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu začal proces s vrahem mnoha Bosňáků.

Karadžić, kterého srbská policie dopadla loni v Bělehradě po 13 letech intenzivního pátrání, se zahájení procesu osobně nezúčastní. V dopise tribunálu před několika dny oznámil, že tak činí na protest proti tomu, že mu soud údajně nedal dostatek času na přípravu obhajoby.

Hlavní soudce sdělil, že úterní jednání začne brzy odpoledne a že v případě další Karadžičovy nepřítomnosti soudci zváží jmenování právníka, který by obviněného v procesu obhajoval. Karadžić se zatím chtěl obhajovat sám.

"Vzhledem k nepřítomnosti obviněného i advokáta, který by ho zastupoval, bude dnešní soudní řízení odloženo... Proces začne v úterý ve 14:15 SEČ tím, že prokurátor Alan Tieger seznámí tribunál s důkazy proti obviněnému... Žádáme Karadžiče, aby zde byl, aby tak jeho proces již nebyl blokován," řekl soudce.

Jak to bude u soudu vypadat? Podívejte se na animaci ICTY ZDE!

Karadžić se chce obhajovat sám, proces označuje za politický a jakoukoli vinu odmítá. Požadoval také stažení všech obvinění, protože mu prý někdejší americký vyjednávač Richard Holbrooke v roce 1996 nabídl imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud žádost odmítl a prohlásil, že i kdyby měl Karadžić pravdu, tribunál by se údajným slibem necítil být vázán. Holbrooke dohodu popřel.

Krev na rukou

Karadžič je obžalován kvůli blokádě Sarajeva, které bosenskosrbské jednotky tři a půl roku ostřelovaly, a kvůli masakru ve Srebrenici. Dopaden byl 21. července 2008 po téměř 11 letech života "v naprosté ilegalitě".

Karadžič se narodil 19. června 1945 v Petnjici na území dnešní Černé Hory v chudé rodině tvrdého odpůrce komunistické vlády v Jugoslávii a tehdejšího prezidenta Josipa Broze Tita. Otec, který za druhé světové války patřil mezi srbské nacionalistické "četniky", se na výchově malého Radovana příliš nepodílel - většinou byl totiž ve vězení. Přesto Karadžič v 60. letech vystudoval na sarajevské univerzitě psychiatrii. Přitom se seznámil se svou pozdější manželkou Liljanou. V polovině 70. let strávil rok na prestižní Columbia University v New Yorku. Jeho specializací byly mimo jiné deprese.

Pod vlivem srbského nacionalistického spisovatele Dobrici Čosiče začal psát poezii. Jeho básně byly podle literární kritiky mírně fantaskní a morbidní. Čosič ale kromě literatury přivedl Karadžiče také k politice.

Přesto Karadžič a jeho stoupenci původně stáli o zachování jugoslávského federálního státu. O nezávislost Bosny neusilovali, podle Karadžiče to byla "cesta do pekel". Předpokládal, že s nezávislostí Bosny a Hercegoviny vypukne válka a už tehdy nastínil, co chystá pro její muslimské obyvatele: "Muslimové zmizí, protože v případě války se nebudou schopni bránit."

Karadžič a jeho stoupenci rychle ovládli území Bosny a začali s etnickými čistkami. Chtěli zcela vypudit zdejší muslimské a chorvatské obyvatelstvo. I to včetně tří a půlleté blokády a ostřelování Sarajeva, které vedl generál Mladič, by stačilo na proces před mezinárodním trestním tribunálem. V bosenské metropoli a jejím okolí přišlo o život za 43 měsíců blokády téměř 12 tisíc lidí. Před Karadžičem a Mladičem ale byla ještě nejhrůznější událost jejich vlády, masakr ve Srebrenici v roce 1995, kde Mladičovy jednotky povraždily na osm tisíc muslimských mužů a chlapců.

Body obžaloby proti Karadžičovi

1. Genocida. Karadžič je obviněn z příprav, plánování a řízení zabíjení bosenských Muslimů, bosenských Chorvatů a dalších etnických, rasových nebo náboženských skupin.
2. Účast na genocidě.
3. Vyhlazování (zločiny proti lidskosti). Bývalý bosenskosrbský prezident je obviněn, že plánoval, podněcoval, nařídil nebo jinak napomáhal vyhlazování obyvatelstva na základě jejich etnického původu a náboženského vyznání.
4. Vraždy (zločiny proti lidskosti). Karadžič je obviněn z plánování, podněcování a řízení zabíjení bosenských Muslimů a bosenských Chorvatů během útoků a po útocích na obce a města.
5. Porušování válečných zákonů nebo válečných zvyklostí. Někdejší lídr bosenských Srbů, že věděl o způsobech, jakými srbské jednotky pod jeho velením způsobily vážná fyzická a psychická utrpení a smrt zajatců.
6. Úmyslné zabití (závažné porušení Ženevských konvencí z roku 1949). Karadžič je obviněn ze znalosti podmínek, v jakých srbské jednotky pod jeho velením zadržovali zajatce, které vedly k fyzickému a psychickému utrpení a smrti zajatců.
7. Pronásledování (zločin proti lidskosti). Exprezident je obviněn z plánování, podněcování a řízení pronásledování Muslimů, bosenských Chorvatů a dalších nesrbských národností v Bosně a Hercegovině. Pronásledováním se rozumí násilí na obyvatelstvu, vytváření nesnesitelných podmínek k životu, aby obyvatelé oblast opustili, nucené přesuny těch, kteří odmítli a mučení a likvidace ostatních.
8. Deportace (zločin proti lidskosti). Karadžič je obviněn, že plánoval, podněcoval, nařídil nebo se jinak účastnil deportací desítek tisíců bosenských Muslimů, bosenských Chorvatů a dalších nesrbských národností.
9. Další nehumánní činy (zločiny proti lidskosti). Někdejší bosenskosrbský lídr je obviněn, že plánoval, podněcoval, nařídil nebo jinak napomáhal nuceným převozům Muslimů, bosenských Chorvatů a dalších nesrbských národností.
10. Nezákonně způsobený teror na civilistech (porušování válečných zákonů nebo válečných zvyklostí). Karadžič je obviněn z plánování, podněcování a vedení válečného tažení, bombardování a ostřelování Sarajeva a dalších míst Bosny a Hercegoviny.
11. Zajímání rukojmí (porušování válečných zákonů nebo válečných zvyklostí). Bývalý bosenskosrbský prezident je obviněn z plánování a řízení rukojmí z řad mírových jednotek OSN a vojenských pozorovatelů OSN.