Diváci občas zpochybňují názor porotců. Je porota kompetentní k hodnocení začínajících zpěváků?
V průběhu soutěže samozřejmě sleduju všemožné diskuze o Superstar, o soutěžících, moderátorech i o dalších lidech, kteří jsou do projektu nějak zapojeni. A od první chvíle – a tou první chvílí myslím start první České Superstar v roce 2004 – spousta lidí vyjadřuje pochybnosti o kompetenci lidí v porotě.
Vše o Česko Slovenské SuperStar čtěte TADY.
Zdá se, že Češi mají obecně v povaze nevěřit odborníkům jejich odbornost a považovat sebe samy za podstatně kompetentnější. Koneckonců, sám jsem toho důkazem, když ve svých Gilotinách a dalších článcích s porotou polemizuji.
Nicméně musím říci, že výběr porotců mne zatím nezklamal. Ani v jedné řadě. Vybalancovat správně porotu přitom není vůbec jednoduchá věc. Musí to být známé a respektované osobnosti. Musí rozumět muzice a zpěvu. Musí být dostatečně zábavní, vtipní a jazykově kreativní, aby dokázali stále totéž (zazpíval jsi dobře vs. zazpíval jsi blbě) říkat pokaždé jinak. No, a samozřejmě musí být ochotni udělat si na projekt čas.
Několik senzačních a vtipných osobností je sice podle mne stále opomíjeno, třeba výborný Oto Klempíř nebo Robert Nebřenský, ale co není, to ještě stále může být. I letošní osobnosti se vydařily a Češi, kteří nesledovali Slovenskou Superstar, mají konečně možnost vidět v akci kata Haberu, který je bezesporu nejpřímějším a nejupřímějším členem, vedle něhož se i obávaný Hejma proměnil v něžného beránka, obrušujícího někdy velmi ostré výroky zbytku poroty.
Uvědomil jsem si, že letos jsem se ještě k porotcům ve svých článcích nevyjádřil. Tak tento rest doháním a napíšu, proč si myslím, že jsou to lidé na svém místě.
Ondřej Hejma
Ondřeje jsem poprvé zaznamenal – aniž bych si to uvědomoval – ještě za totality, kdy se věnoval amatérským překladům videokazet, které se k nám tajně dovážely. Coby puberťák jsem hltal Ramba a další akční pecky a lehce znuděný monotónní Hejmův hlas si dodnes krásně vybavuju. Pak samozřejmě přišla éra Žlutého psa. Hejmova skupina se v médiích podstatně víc prosadila po revoluci, i když existuje už od roku 1978.
Ondřej je samozřejmě i autorem mnoha hitů, jeho Náruživá, Sametová či Modrá – kterou nazpíval dokonce i v čínštině – jsou prostě neoddiskutovatelné veleúspěšné fláky, kterým neunikl snad žádný posluchač. Ondřej Hejma a Žlutý pes už třicet let úspěšně koncertují a publikum si je stále žádá. Už to je dostatečný důvod pro to, aby se o jeho kompetentnosti nemuselo vůbec uvažovat. Ale Hejma má i něco navíc, určitý dar empatie, kterým vyrovnává názor zbytku poroty. Chválenému soutěžícímu dokáže nasadit pochybovačného červíka do hlavy, na kritizovaném zase umí najít leccos pozitivního a vyzdvihnout to. Čekal bych něco podobného spíše od ženské části poroty, ale ostatně, kdo v porotě má hezčí kudrny než právě on?
Dara Rolins
No kdo jiný by měl hodnotit soutěžící, kteří jsou věkově na pomezí dětí a dospělých, než zpěvačka, která zazářila ve svých jedenácti letech a až dodnes si udržela vysoký pěvecký standard i pozornost publika. To se dětským hvězdám nestává, většinou zazáří a pak vyhoří. Několik let žijí z bývalé slávy a nakonec se začnou věnovat úplně jinému oboru.
Přelomový rok pro Daru byl podle mne rok 1998 kdy vznikl projekt Sexy Dancers, na kterém se podílela tehdejší muzikantská špička. Tehdy jsem si naplno uvědomil, že popová princeznička Darinka už je pěvecky někde úplně jinde a i když sám dávám přednost jinému stylu muziky, začalo mi být jasné, že tohle není jen tak někdo.
V Superstar má určitě svoji roli v tom, že dovede posoudit hlas z odborného hlediska. Zpěv studovala a ví, co se dá vhodným pedagogickým vedením zlepšit a co je ztracený případ. Ví, jak se časem může změnit dětský hlas a umí odhadnout budoucí vývoj. Lidé si to příliš neuvědomují a nechávají se ovlivnit vzhledem ”silikonové blondýny”, ale Dara v porotě v podstatě přejala roli Edy Klezly, i když samozřejmě Klezla je díky své dlouholeté pedagogické činnosti přeci jen zkušenější. V Daře se ale snoubí hudební vzdělání s vlastním talentem a životním příběhem a to jsou zkušenosti k nezaplacení.
Marta Jandová
Marta, kromě toho že je pohledná, inteligentní a vtipná, je v porotě jako další důležitý prvek. Člověk, který se v hudební branži sám vypracoval, navíc v zahraničí. České i slovenské kapely mohou potvrdit, že kousek za Rozvadovem už je většinou nikdo nezná.
Její role v Superstar je tedy jasná. Ona je člověk, který v muzice začal od píky, svoji kariéru si řídila sama, prosadila se v zahraničí i doma a navíc je opravdu poctivou rockerkou a těmi česká hudební scéna zrovna neoplývá. Dokáže posoudit potenciál soutěžícího a navíc je ve svých názorech velmi pragmatická. Nechválí zadarmo, když ji někdo v soutěži naštve, dokáže to od plic říci.
Paľo Habera
Jedenáct alb s Teamem, osm alb sólových a kromě vlastních hitů i autor filmové hudby nebo jednoho z největších šlágrů Karla Gotta. Jeden z nejznámějších a nejuznávanějších slovenských skladatelů, zpěváků i textařů. A po rozpadu Československa také jeden z mála lidí, kteří v Čechách se svojí tvorbou neustále bodovali.
Na druhou stranu když je co chválit, tak Paľo chválí a nerozpakuje se sáhnout k hodně odvážným superlativům. Paľo mi ze všech čtyř porotců přijde nejupřímnější. Ne že by ostatní nebyli, ale ti dost často své chování korigují, aby soutěžícím moc neublížili. Habera to neřeší. Kdo zazpívá blbě, ten se dozví, že to stálo za hovno. Tvrdě, nekompromisně, bez cenzury. A kdo umí, ten se třeba dozví, že by mohl z fleku natočit cédéčko. Se svojí bohatou diskografií Paľo dobře ví, co říká. Na jeho výroky se vždy těším nejvíc.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz