Naděje pro klima? Začal summit v Kodani

Tisíce delegátů ze 105 zemí začali jednat v Kodani o klimatických změnách. Konference bude trvat do 18. prosince.

Hlavním úkolem summitu v Kodani je dohodnout se, co bude následovat po vypršení tzv. Kjótského protokolu v roce 2012. Podpisem tohoto protokolu od roku 1997 více než 130 zemí zavázalo ke snižování emisí skleníkových plynů.

Ve svém úvodním projevu dásnký premiér Lars Lokke Rasmussen oznámil, že jednání se před závěrem summitu, plánovaným na 18. prosince, zúčastní 110 šéfů států a vlád.

Rozhodnutí vůdců světových velmocí přijet na závěr konference napovídají, že je naděje na uzavření zásadní politické smlouvy, kterou by měla v roce 2010 následovat právně závazná dohoda nahrazující Kjótský protokol o snižování exhalací skleníkových plynů, jehož platnost vyprší v roce 2012.

"Přítomnost tolika vůdců odráží bezprecedentní mobilizaci politického odhodlání bojovat proti změnám klimatu. Představuje obrovskou příležitost. Příležitost, kterou si nemůžeme dovolit promeškat," konstatoval Rasmussen, podle něhož "je dohoda na dosah".

Summit, jenž začal videozáběry dětí z celého světa vyzývajících delegáty, aby jim pomohli vyrůstat ve světě bez katastrof způsobovaných globálním oteplováním, ale musí překonat velké rozpory mezi bohatými a chudými státy ohledně toho, kdo a kolik bude emise snižovat a kdo bude toto snižování financovat.

Dánská ministryně klimatu a energetiky Connie Hedegaardová podotkla, že získání veřejných a soukromých financí pro chudé státy na ekologické technologie je klíčem k uzavření dohody v Kodani.

S vytvořením nové klimatické dohody však nechtějí především západní politici příliš otálet po zkušenostech s ratifikačním procesem u Kjótského protokolu, který trval několik let.
Vyspělé země v čele se Spojenými státy, které se ke Kjótskému protokolu nepřipojily, se k protokolu staví odmítavě a usilují o jeho komplexní náhradu, vytvoření zcela nového závazného dokumentu.

Rozvojové země naopak požadují prodloužení platnosti Kjótského protokolu. V čele s Indií, Čínou, Brazílií a Jihoafrickou republikou, které patří mezi největší producenty skleníkových plynů na světě, vyhrožují, že návrhy Západu na dlouhodobé snižování emisí nepodpoří.

Jediné, na čem se rozvojová část světa shodne s vyspělými zeměmi, je snaha zabránit nárůstu globální teploty o více než dva stupně Celsia. Rozvojové země však v tomto případě souhlas podmiňují velkými finančními dotacemi na moderní technologie a projekty z kapsy vyspělých států.

Zastoupen bude skoro celý svět

Podle dánského premiéra Larse Lokka Rasmussena svou účast na konferenci o klimatických změnách v Kodani potvrdilo již 105 světových lídrů.

Lídři budou zastupovat 82 procent lidské populace, 89 procent světového HDP a 80 procent světových emisí skleníkových plynů. Většina lídrů přijede do Kodaně na poslední dva dny konference, které jsou vyhrazeny pro hlavy států a zástupce vlád. Pozvánku na konferenci dostali zástupci všech 192 členských států OSN.

Za Česko poletí do Kodaně premiér Jan Fischer, s účastí prezidenta Klause se prý nepočítá. Mezi světovými lídry přislíbili účast na summitu například britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Svou účast pak potvrdil také americký prezident Obama, který bude jedním z nejsledovanějších světových politiků, protože Spojené státy nepodepsaly dosud platný Kjótský protokol.

Ekologičtí aktivisté plánují uspořádat v sobotu 12. prosince v Kodani i na dalších místech světa demonstrace, jež by měly povzbudit delegáty k uzavření co nejkvalitnější dohody. Již dnes rozdávali v kodaňských ulicích letáky s textem o globálním oteplování, odznaky apelující na větší využívání veřejné dopravy i zdarma kávu delegátům.