Strašidelná základna v Afghánistánu děsí i americké veterány

První kost mariňáci objevili, když začali kopat zákopy. Dlouhá stehenní kost, na první pohled z člověka, byla jen první z mnoha. Většinu z nich příslušníci námořní pěchoty hned pohřbili.

Ale pak objevili další těla – ve třech hrobech našli několik lidských pozůstatků, mezi nimi mužskou kostru s brýlemi.

Pozorovací bod Rock (Skála) leží několik set metrů jižně od základny Hassa Abad v severní části Afghánistánu. Posledních 7 měsíců zde slouží jednotka mariňáků US NAVY.

Je to osamělé místo vyvýšené asi 20 metrů nad úroveň okolního terénu. V rukou jednotek NATO se nachází už od roku 2008, kdy byl odtamtud vyhnán Taliban. Za tu dobu si Skála získala děsivou pověst. Není se co divit – když zde v bezmála čtyřicetistupňovém vedru musí vojáci udržovat 24 hodin denně pozornost, nutí je to pozorovat bedlivě své okolí. A jediné, co celý den vidí, jsou hroby, několik pytlů s pískem a písek. Zpestřením jsou jen příležitostné útoky Talibanu, které nejčastěji přicházejí v neděli dopoledne.

Prokleté bojiště

Místní tvrdí, že Skála leží na prokletém místě. A vojáci, kteří zde slouží, to potvrzují. Seržant Josh Brown (22) přiznal reportérům z amerického deníku Times: “V noci jsou zde vidět podivná světla. Spoustu zvuků a světel, které pozorujeme, si nedokážeme vysvětlit.“ Každá další jednotka, která zde slouží, jeho slova potvrzuje. Legenda o prokleté Skále stále roste.

Hroby stovek generací

Mezi vojáky se povídá, že v jeskyních pod pahorkem jsou pohřbené desítky příslušníků Talibanu, těla na pahorku zase mají patřit ruským vojákům z doby, kdy se zde SSSR pokoušela udržet svůj vliv. Co se zde vlastně děje? Desátník Jacob Lima vypráví: “Jednou v noci mě probudil lidský výkřik. Byl to desátník Zolik, který mě prosil, abych s ním šel na místo, kde hlídal.“ Zolik tam údajně slyšel lidský hlas, který mu neznámou řečí něco šeptal. “Znělo mu to jako ruština,“ dodává Lima. “Prosil mě, abych ho vystřídal, nebo tam alespoň zůstal s ním.“

Před mariňáky zde sloužila jednotka z Walesu. Britové měli podobné problémy jako Američané. “Když jsme je střídali, tak jsme se jejich povídačkám o záhadných zvucích a zjeveních smáli,“ říká Lima. “Po prvních několika nocích na Skále nás ale smích přešel. Nejhorší je to kolem čtvrté nad ránem, to pozorujeme našimi brýlemi s nočním viděním opravdu divné věci.“

Pravda je někde venku...

A vysvětlení? To zatím nikdo nemá. Jisté je ale jedno: na tomto místě umírají lidé už desítky, ne-li stovky generací. Skála je jediné vyvýšené místo v okolí, které slouží jako přirozený opěrný bod už od dob, kdy Afghánistánem prošla vojska Alexandra Makedonského.

“Nesnáším to tady,“ tvrdí desátník Austin Hoyt (20). Afghánci tvrdí, že tady straší. A možná mají pravdu…“