Antrax - nejnebezpečnější mikrob světa - měl zničit německou invazi na britské ostrovy.
V červnu 1940 to s Britským impériem nevypadalo vůbec růžově. Hitler a jeho spojenci ovládali většinu Evropy, Asii od Tokia až po Alžír. Izolovaná Británie zoufale hledala tajnou zbraň, která ji mohla pomoci zvrátit průběh války.
Mikrob s pověstí vraha
Nejnadějnější objev nevyšel z plánů ministerstva obrany, ale z laboratoře doktora Paula Fildese v Porton Downu. Pracoval na výzkumu mikroba Bacillus anthracis – dnes známého jako antrax neboli sněť slezinná. Co tenhle mikrob způsobuje? Nejprve postižený začne rychleji dýchat, slábne mu tep a cítí bolest na hrudi. Kolem hrudní stěny se vyvine želatinózní konzistence, pacient vykašlává zpěněné hleny a umírá nejpozději do tří dnů. A přitom všem si zachovává jasnou mysl a své utrpení vnímá.
Vražedný mikrob byl přesně to, co Británie proti nacistům chtěla. RAF hned navrhla způsob, jak antraxové spory dopravit na území nepřítele. Měly být přepravovány v malých bombičkách, které se umístí do klasické letecké bomby, a tak se pak shodí na nepřítele. Mikroby antraxu se dokáží v nevhodném prostředí zapouzdřit a přečkat v tomto stavu i dlouho dobu.
Gruinard, ostrov smrti
Armáda však stála před velkým problémem: jak tuto zbraň vyzkoušet, a nevyhladit přitom celou Británii? Klasické místo, kde se testovaly konvenční zbraně, leželo v hustě oblíbeném Salisbury, takže nepřipadalo v úvahu. Nakonec se ministerstvo obrany rozhodlo pro opuštěný ostrůvek Gruinard. Jen kilometr a půl dlouhý kus kamení a hlíny byl neobydlený.
Testováním zbraně byl pověřen její objevitel, Dr. Fildes. Přivezl si 60 ovcí, které se měly stát prvními oběťmi dosud nevídané zbraně. Pak na ostrov zaútočila letka letadel RAF a shodila na něj několik pum s antraxovými bombičkami. Všechny ovce byly zanedlouho mrtvé – pokus skončil naprostým úspěchem.
Zabiják, jak má být
Antrax se ukázal být mimořádně účinnou zbraní. Zatímco jedna tuna klasické výbušniny TNT tehdy zabila asi 50 lidí, jedna čtvrttunová bomba s antraxem měla zabít vše živé ve čtverci s hranou asi 500 metrů. A protože se plánovaly útoky především na hustě obydlená města, mohly být obětí desítky milionů.
Jenže nakonec nebyl antrax za II. světové války použit vůbec. Když se rozkřiklo, že Američané pracují na atomové bombě, pochopila britská armáda, že proti rozpoutanému peklu atomu je jejich mikrobová bomba jen dětskou hračkou. O definitivním konci projektu antraxové bomby rozhodl brigádní generál O.H. Wansbrought-Jones, který uvedl šest důvodů, proč antrax nešlape atomu ani na paty.
Jedinou obětí antraxu se tedy staly tři tucty ovcí na ostrově Gruinard. Mikrobi tam zůstali až do roku 1980. Teprve tehdy se po desítkách let práce podařilo zlikvidovat všechny zbytky antraxu...
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz