Sněhové mraky mohou zahubit život na Zemi

Zdroj: NASA

Aktualizováno 16:51, 31. 1. 2010 31. 1. 2010, 00:00

Příliš mnoho škodí. A platí to také o oblacích nabitých krystalky sněhu. Podle vědců by mohly ovlivňovat globální klima.

Podle některých meteorologů je možné, že sněhová oblaka odrážejí sluneční paprsky podobně jako velká zrcadla. Země se pak téměř neohřívá.

Na druhou stranu existuje názor, že takový proces probíhá i "z druhé strany". Tedy, že sněhové mraky odklánějí zpět k povrchu teplo vytvářené Zemí. Tento proces pak působí proti přílišnému ochlazování planety.

Sníh, který posléze vypadává z mraků, má při dopadu na zem mnoho forem. Když vločky procházejí vzduchovými hmotami, oddělujícími mraky od země, zahřívají se, nebo se naopak ochlazují. Tak dochází k různým změnám určujícím konečnou podobu srážek.

Formy sněžení

Sněhová přeháňka - srážka složená z ledových krystalků, které většinou vytvářejí hvězdice (sněhové vločky). Sněhová přeháňka se od sněžení liší rychlostí kolísání intenzity jevu, náhlostí výskytu, rychlostí střídání oblačnosti a obvykle malým územním rozsahem jednotlivé přeháňky. Nastává značný pokles dohlednosti

Déšť se sněhem - úkaz, který tvoří současně vodní kapky a sněhové vločky

Sněhové krupky - neprůsvitná ledová zrna s průměrem 2 až 5 mm. Sněhové krupky jsou křehké, dají se snadno stlačovat. Při dopadu na tvrdou plochu odskakují a snadno se tříští. Většinou se vyskytuji v přeháňkách.

Sněhová zrna - miniaturní neprůsvitná ledová zrna zploštělého tvaru s průměrem pod 1 milimetr. Netříští se, ani neodskakují po dopadu na zem.

Zmrzlý déšť - je tvořen zmrzlými dešťovými kapkami nebo sněhovými vločkami, které během svého pádu téměř roztály a opět zmrzly. Ledová zrna zmrzlého deště mají zpravidla kulovitý nebo nepravidelný, vzácně i kuželovitý tvar. Jejich průměr je menší než 5 mm.

Námrazové krupky - jsou sněhová zrnka obalená tenkou vrstvou ledu. Námrazové krupky se vyskytují výhradně v přeháňkách.

Při teplotě vzduchu nad bodem mrazu sněhové vločky tají a padají v podobě deště.Jestliže ale vločky neprojdou žádnou teplou vzduchovou hmotou, neroztají a tehdy se na zemi hromadí sníh.

Tvar krystalků přitom závisí také na teplotě okolí, jímž prošly.

Chumelí i na Venuši

Jistý druh sněhových přeháněk, které se nápadně podobají těm na Zemi, objevili astronomové například na Venuši. Sonda Magellan zde vyfotografovala vysoce odrazivou vrstvu na povrchu nejvyšších Venušiných hor. Připomínaly pozemské sněžné pláně.

Látka podle vědců vznikla velmi podobně jako běžných sníh, ale s tím rozdílem, že se vytvořila při mnohem vyšší teplotě. Její složení není dosud přesně známo, ale odhaduje se, že by ji mohl tvořit telur, nebo sulfid olovnatý.

Zdroj: NASA

:. Venuše je tajuplnou planetou, na níž podle astronomů může sněžit.

Jak se tvoří v mraku vločka

V mracích se krystalky zvětšují pohlcováním okolních molekul vody. Jakmile dostatečně ztěžknou, začnou padat. Jestliže na přechlazené kapičky vody narazí ledový krystalek, okamžitě zmrznou a spojí se s ním.

Tento jev se nazývá akrece. Díky tomu můžeme číst zprávy o neuvěřitelných vločkách s průměrem 38 centimetrů.

Krystalky, které na sebe narazí, se rozpadnou na množství menších kousků ledu, které se poté dále zvětšují. Pokud je vlhkost vzduchu zvýšená a teplota se blíží k bodu mrazu, ledové krystalky se navzájem spojují agregací (shlukováním) a vytvářejí mnohem složitější struktury: sněhové vločky.

adr, TN.cz