Bombardování Drážďan: hořící lidé v ulicích a město v troskách

Zdroj: oficiální zdroj

Je tomu 65 let, co se "Florencie na Labi“, německé město Drážďany, proměnily v ohnivé peklo.

Druhá světová válka se chýlila ke konci a německá města byla pravidelným cílem spojeneckých náletů. Sirény ohlašující bombardéry se ozvaly i 13. února kolem půl desáté večer nad městem u Labe. O čtvrt hodiny později už nad ulicemi města kvílely motory prvních letadel.

Vlna náletů trvala skoro 24 hodin. Zapojilo se do ní 770 britských lancasterů a 330 amerických létajících pevností B-17. Z jejich útrob vypadlo přes tři tisíce tun bomb a zápalných pum. Ty byly naplněné fosforem, který se při kontaktu se vzduchem vznítí a rozpoutává ohnivé inferno.

Drážďany byly v tu dobu přeplněné německými uprchlíky, kteří utíkali z východu před postupující Rudou armádou. Bomby vybuchovaly každých pár sekund, lidé se snažili utéci k břehům Labe, kde tušili bezpečí, protože tam nebyly žádné domy, tedy cíle bomb. Mýlili se.

Všechno bylo v plamenech, zatemnění a vypínání světel vůbec nepomáhalo, bezbranné město osvětloval pilotům požár. Hořící lidé se vrhali do Labe. Na ulicích leželi mrtví, kterým tlakové vlny explozí roztrhaly plíce.

Přeživší mluví o tom, že všechno vybuchovalo, i sanitky jezdící po ulicích. Později nemohlo na silnice vyjet nic, plameny měly takovou sílu, že se tavilo sklo a v ulicích vařil asfalt. "Když vyjeli hasiči, jejich auta uvízla v asfaltu a shořela," citovala německá televize ZDF před lety vzpomínku tehdejšího obyvatele saského města Lothara Heila.

Z Drážďan zůstala jen kouřící silueta. "Plakaly jsme jako dvě malé děti. Neměly jsme už žádný domov,“ vzpomíná na situaci po bombardování Hildegard de Parade. V roce 1945 jí bylo osmnáct let, slzy ronila společně s matkou.

Zdroj: oficiální zdroj

Přesný počet mrtvých se už nikdy nepodaří zjistit. Obyvatelé měli po bombardování jiné starosti, tento nálet navíc nebyl poslední, 17. dubna se americké bombardéry zaměřily na železniční infrastrukturu. U náletu ze 13. a 14. února se nejčastěji se hovoří o 35 tisících obětech.

I když nálet na Drážďany nebyl nejkrvavější, útok na Hamburk v roce 1943 vzal 40 tisíc životů, zůstává symbolem bombardování německých měst i předmětem neutuchajících debat historiků i vojenských stratégů. Spory jsou hlavně o to, zda měl tak masivní útok smysl.

Zastánci tvrdí, že bombardování podlomilo vojenskou sílu nacistického režimu i morálku jeho stále bojujících přívrženců. Jejich odpůrci zastávají názor, že v době, kdy už porážce Německa nebylo pochyb, byl takový útok jen bezdůvodným masakrem civilního obyvatelstva.