APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

Jaký je život v sousedním vesmíru? Fyzici hledají odpovědi

Jaký je život v sousedním vesmíru? Fyzici hledají odpovědi
Zdroj: Oficiální zdroj

Existuje život jinde než na Zemi? To je jedna záhada. Druhou je, zda se dá najít i v sousedních vesmírech.

Někteří fyzici o tom nepochybují. Naopak se ptají, jak se život v jiném vesmíru liší od toho našeho.
 

Kosmologové dlouho spekulují, že mimo našeho vesmíru existuje i mnoho vesmírů jiných, každý s tu méně, či více odlišnými fyzikálními zákony.
 

Fyzici z MIT institutu nedávno představili teorii, podle níž jsou i jiné vesmíry příznivé pro život. A to navzdory tomu, že by v nich panovaly odlišné fyzikální zákony.

Zdroj: Oficiální zdroj

:. Červí díra (anglicky Wormhole) je ve fyzice hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru utvořit "zkratku“ přes prostor a čas. Tento fenomén byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. "Einsteinův-Rosenův most“.


I jiné vesmíry totiž mohou obsahovat látky podobné těm, které známe z naší reality. Například by zde mohly existovat prvky připomínající uhlík, vodík a kyslík.
 

"Mohou být výrazně jiné než ty 'naše', ale stále nezabraňují tomu, aby nefungovala základní organická chemie," uvedl doktorand MIT Alejandro Jenkins.
 

Kapesní vesmíry
 

Moderní kosmologická teorie operuje s tím, že mimo našeho vesmíru existuje nekonečné množství jiných. Fyzici se domnívají, že tato nová univerza neustále vznikají a zanikají, ale nemohou být viděna z našeho pohledu.
 

V rámci takového pohledu má příroda "nekonečně mnoho pokusů", aby vytvořila pro život příhodný vesmír, například ten náš. "Vyrábí je znovu a znovu, každý s odlišnými fyzikálními zákony," dodal teoretik Alan Guth.
 

Jak je to v našem vesmíru
Kromě jiných subatomárních částic zatím fyzici rozeznávají šest typů takzvaných kvarků. Ty pětří mezi stavební prvky elektronů, neutronů a protonů. V našem kosmu je tzv. down kvark dvakrát těžší než up kvark. To ve výsledku znamená, že jsou neutrony o 0,1 procenta těžší než protony, což má dalekosáhlé důsledky, například díky tomu v našem světě existuje vodík.
Pokud by v cizím vesmíru byl down kvark lehčí než typ up, vodík by nebyl stabilním prvkem. Ale jeho izotopy (deuterium, tritium) by už stabilní byly. To samé se týká uhlíku a kyslíku, které by existovaly jen ve formě izotopů. Cizí život by tak mohl být postaven na podobných základech jako ten náš.


Některé z těchto vesmírů podle teorií ihned zanikají, jiné obsahují tak slabé síly mezi částicemi, které neumožňují vznik základních prvků a molekul.


Přesto vznikají i taková univerza, ve kterých se tvoří solární systémy s obíhajícími planetami a rodí se inteligentní život. Příkladem za všechny je Země.

adr, TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz