Bombardování Prahy: smrt padala z nebe

25. března 1945 začaly na Prahu padat bomby. Bylo to za měsíc už podruhé – a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně.

Březnový nálet byl naštěstí mnohem menší než ten, ke kterému došlo 14. února. Tentokrát už Američané útočili přesněji a hlavně si vzali za cíl především průmyslové čtvrti. Nejvíc bomb padalo vstříc Libni a Vysočanům, kde tehdy stály rozsáhlé průmyslové komplexy vyrábějící zbraně.

Cílený útok měl zničit zejména fabriky, z nichž vyjížděly stíhače tanků Jägdpanzer 38 přezdívané Hetzer. Tyto špičkové stroje s motory Tatra byly pro Spojence na západní frontě mimořádně nebezpečné, proto představovaly pro zničení prioritu.

Bomby ničí Prahu

Bomby ale 25. března padaly také ve Kbelích a Letňanech, kde stála strategická letiště. Spekulovalo se také, že hlavním cílem útoku je továrna Marconi Radioslavia. Právě v ní se měla vyrábět německá atomová puma. Tyto spekulace se však nikdy nepotvrdily. Při tomto útoku bylo usmrceno 235 osob a dalších 417 bylo zraněno.

Mnohem horší úder zasáhl Prahu o pár týdnů dříve – 14. února 1945. I když tehdy Spojenci na naše hlavní město zřejmě vůbec zaútočit nechtěli, zabily jejich bomby 701 lidí. Jak k tomu došlo? Teorií je více, ale žádná není zcela prokázaná. Nejpravděpodobnější je, že americké bombardéry, které v noci ze 13. na 14. února 1945 útočily na Drážďany si spletly cíl a některé letouny svrhly pumy omylem na Prahu. Obě města jsou si poměrně podobná, oběma protéká kroutící se řeka a obě jsou téměř stejně vzdálená od základny v Livornu, odkud tehdy Spojenci startovali.

Útok ze 14. února 1945

Toho dne panovalo nad celou Evropou extrémní počasí. 8. letecká armáda USAAF, která tehdy vyslala nad říšské území čtyři mohutné letecké svazy měla problémy už od startu. Už nad Nizozemím se letouny odchýlily od kurzu a pro silnou oblačnost museli navigátoři vypočítávat kurz jen odhadem. Celkem se náletu zúčastnilo 1337 bombardérů typu B-24 Liberator a B-17 Flying Fortress za doprovodu 962 stíhaček North American P-51 Mustang a Republic P-47 Thunderbolt. Měly za úkol zničit Drážďany, které už den předtím trpěly pod pumami britských bombardérů. Celkem 62 bombardérů přezdívaných Létající pevnost někde u Erfurtu odbočilo směrem k Praze.

Zobrazit všechny fotky (19)

A tam začíná záhada. Proč letci svrhli bomby na zcela nepoškozené město? Museli přece vědět, že první dvě vlny útoků musely Drážďany zapálit. Praha však byla zcela nepoškozená, navíc se osádky bombardérů nemohly vymlouvat ani na počasí – nad městem v tu dobu bylo krásně. Bylo přesně 12: 35. Pak se pumovnice otevřely.

Jsme přece v bezpečí

Německá obrana sice blížící se letku zpozorovala a okamžitě začaly houkat sirény, ale Pražané na ně nedbaly. Byli si jistí, Spojenci by na Prahu nezaútočili – proč taky, když jsme se považovali za jejich přátele. Do krytů odešel jen málokdo, celé město věřilo, že je v bezpečí. Během pouhých pěti minut bylo na město svrženo 152,5 tun pum. Bezprostřední ztráty činily 431 mrtvých a 1455 raněných; poválečná statistika uvádí 701 mrtvých a 1184 raněných. Zcela zničeno bylo 93 domů, 190 utrpělo těžké a 1500 lehké poškození.

Zničeno bylo přibližně sto domů a historických objektů, dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno. Bomby poničily i známé a památné budovy jako Emauzský klášter, Faustův dům nebo Vinohradskou synagogu.. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Nálet nezničil žádnou z továren, které by mohli využít okupanti. K obrovským ztrátám přispělo určitě i to, že pražští hasiči pomáhali s hašením v den předtím bombardovaných Drážďanech.

Pátý nejhorší nálet všech dob

Toto bombardování se zapsalo mezi pět nejhorších v historii, zemřelo při něm více lidí, než při odsuzovaném německém útoku na Coventry. Překonat ho dokázaly jen nálety na Tokio, Hirošimu, Nagasaki, Drážďany a Hamburg.