Německo prochází před zemskými volbami zásadním politickým zemětřesením. Populistická Alternativa pro Německo (AfD) v klíčových regionech sahá po vítězství: tradiční vládní koalice i zavedené strany čelí hluboké krizi důvěry a debata o striktním odmítání spolupráce s AfD začíná narážet na politickou realitu. O situaci před volbami v Německu na TN Live mluvila moderátorka Barbora Šimková s germanistou a politologem Vladimírem Handlem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
AfD má nejvíce příznivců na východě Německa. Oproti západní části se jedná asi o dvojnásobek voličů. Důvodem je výrazná všeobecná nespokojenost a obava z toho, co přijde, hodnotí politolog.
V posledních desítkách let vznikl pojem „východoněmecká identita“, která v západním Německu nenachází příliš uznání. „Pocit, že občané východního Německa jsou občané druhé kategorie, je tam poměrně rozšířený. A s tím umí AfD skvěle pracovat. Je takovým vysavačem nespokojenosti a nejistoty, kterou pak jako tlampač zesiluje a posílá zpátky do společnosti,“ popisuje politolog.
Rozdíly na východě a západě podle Handla stále přetrvávají. I přes všechnu snahu je východ stále považován za ekonomicky slabší, především proto, že hospodářství se ani přes obrovské dotace nerozvinulo tak, jak se očekávalo.
Východní Německo přišlo od sjednocení o zhruba 15 procent obyvatel, západní Německo naopak narostlo o 30 procent. Z východu zároveň čím dál více odcházejí mladí lidé, především ženy.
Problémem jsou i velké rozdíly mezi městy a vesnicemi. „Na východě, kde nejsou upevněné politické sociální struktury tak jako na západě, je to daleko více vidět. Takže takový ten pocit, že venkov nebo menší města je ztracený, zapomenutý, je na východě výraznější,“ zdůrazňuje Handl.
Přínosný je pro stranu Alternativa pro Německo i její kandidát Ulrich Siegmund. Mladý kandidát disponuje komunikačními a řečnickými dovednostmi, kterých ve své kampani využívá. Nejen v mladých lidech dokáže vzbudit pocit, že přináší jistotu a naději, že „bude dobře“.
„Neznamená to, že by se každý volič AfD cítil ohrožen dnes; naopak, oni říkají, že se mají dobře, akorát ten zítřek jim nahání hrůzu tou nejistotou,“ vysvětluje Handl. Poslední výzkumy potvrzují, že až 80 procent voličů a sympatizantů AfD má obavu z migrace, z kulturní jinakosti, obavu o bezpečnost a necítí se dobře ve stále pestřejší a složitější situaci a společnosti. Toho pak Alternativa pro Německo využívá.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz