Budeme vstávat dřív, je tu změna času. Jak ji přežít?

O víkendu se posouvá čas. Co udělat, aby nás vstávání o hodinu dřív bolelo co nejméně?

Radost z jara nám každoročně zkazí fakt, že poslední březnový víkend patří změně zimního času na letní. Letos si posuneme hodinové ručičky o jednu hodinu dál v neděli 28. března ve 2:00.

Připravte se!

Abychom se celý další týden necítili jako rozlámaní, musíme se "strategicky“ připravit už dříve. Nezřídka se u citlivějších jedinců vyskytují takové symptomy, jako je podrážděnost, zvýšený výskyt depresí, zhoršenou schopností se soustředit a někdy i nechutenství.

Adaptační problémy mohou mít zejména děti a starší lidé, zvyklí na dennodenně stejný režim. Pokud jste majitelem nějakého domácího mazlíčka, musíte se smířit s tím, že nějaké posunutí času lidským rodem vůbec nevezme na vědomí a budit se bude pořád ve stejnou dobu jako dřív…

Dny budou delší – víc toho stihneme!

Světlo má prokazatelný vliv a naši dobrou náladu, tak se těšte - a neberte si posun času s tragickou ublížeností.
Jestliže si večer ještě rádi chodíte posedět s přáteli, zaběhat si, zajezdit na bruslích nebo chcete pracovat na zahrádce, potěší vás fakt, že světlo vydrží déle.

Ženy se tedy při návratu ze zaměstnání, nebo (dejme tomu) z cvičení či nákupů, nemusí obávat, že na ně ze tmy vyskočí nějaký útočník. To ale neznamená, že by neměly být obezřetné. Je tu jaro a hormonální bouře, a s tím spojená nebezpečí, jsou na obzoru!

Proč se čas mění?

Změna času má přinést energetické úspory. V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979.

Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se přizpůsobilo i Česko.