Jak zabít amerického prezidenta? Nebývalo to moc těžké...

Barack Obama je podle tajných služeb nejohroženějším prezidentem Spojených států.

Řada amerických prezidentů skončila násilnou smrtí. Z toho, jakým způsobem přišli o život, se dá odvodit, jaký postup nejčastěji útočníci volí.

Abraham Lincoln a osudné pivo

Abraham Lincoln se stal cílem několika útoků ještě předtím, než byl zvolen prezidentem. Jeho odpor proti otroctví byl trnem v oku celé řadě extremistů. Nakonec uspěl fanatický sympatizant Jihu John Wilkes Booth, který prezidenta zastřelil 14. dubna 1865.

Lincolna tehdy hlídali jen čtyři obyčejní policisté – vždy jen jeden, ostatní měli volno. V osudový den měl na starost hlídku strážník John F. Parker. Bohužel v době, kdy se prezident usadil v lóži Fordova divadla a vrah Booth se už plížil s pistolí v ruce stejnou budovou, dostal strážník chuť na skleničku. Odskočil si do nedaleké hospody a prezident zůstal zcela bez ochrany. Booth proklouzl do nehlídané lóže a Lincolna zabil přesně mířeným výstřelem do týla.

Zabili nám Garfielda

Po Lincolnově smrti se čekalo, že prezidentská ochranka bude posílena. Nestalo se tak – naopak, počet strážníků určených k ochraně prezidenta se snížil ze čtyř na tři. Navíc tito nevycvičení ochránci veřejného pořádku museli primárně hlídat Bílý dům. A tak se přihodilo, že když šel prezident James A. Garfield 2. července 1881 na vlak, neměl žádnou ochranku.

Z davu, který po nádraží bez zábran chodil, se náhle vynořil neznámý muž a prezidenta dvakrát střelil z bezprostřední blízkosti do ruky a do zad. Vrahem byl Charles J. Guiteau, kterého údajně naštvalo, že ho Garfield odmítl jmenovat konzulem v Evropě. Prezident bojoval dva měsíce o život, ale nakonec následkům zranění podlehl.

Intermezzo: Profíci zasahují

Veřejnost byla vraždou už druhého prezidenta pochopitelně pobouřená, ale samotní politici odmítali, aby byl prezident více chráněn. Podle všech dobových názorů měl být prezident mužem z lidu, který se nesměl nechat izolovat za hradbou Bílého domu. Z prezidentského sídla se rozhodně nesmělo stát něco jako panovnický dvůr… Od roku 1894 však prezidenta začala konečně hlídat Tajná služba (Secret Service) – ale jen při výjimečných příležitostech, například při cestách vlakem.

McKinleyho smrt z rukou anarchisty

Ani tato ochrana však příliš nepomohla prezidentu Williamovi McKinleymu. Ten se 6. září 1901 zúčastnil recepce na výstavě v New Yorku. Hlídali ho dva agenti Tajné služby, stáli jen metr od prezidenta. Přesto byli zaskočení, když z fronty vystoupil osmadvacetiletý anarchista Leon F. Czolgosz.

Z kapsy vytáhl ubrousek, ve kterém měl zabalený revolver. Jako v obou předcházejících případech i tento útočník vypálil dvakrát – a oba výstřely prezidenta McKinleyho zasáhly. Zemřel o týden později.

S pistolemi na Bílý dům

Až tento vražedný útok změnil ochranu amerických prezidentů k lepšímu – roku 1902 jí byla oficiálně pověřena Tajná služba, která předtím hlavně lovila padělatele. Tito agenti úspěšně zabránili atentátům na prezidenty Theodora Roosevelta, Franklina D. Roosevelta a Johna Adamse. Také odrazili útok portorikánských extremistů, kteří s pistolemi zaútočili na Bílý dům, právě když tam 1. listopadu 1950 pracoval prezident Truman.

Smrt Kennedyho změnila všechno

John F. Kennedy měl už ochranku složenou z 24 agentů. Střídali se na tři směny, takže prezidenta vždy hlídalo sedm mužů. Na dnešní poměry se to zdá jako zcela nedostatečné. Navíc tito agenti ani neměli žádný speciální výcvik, jen se občas procvičovali ve střelbě. Byli vyzbrojeni pistolemi, jen řidič měl na klíně samopal Thompson – bohužel s ním neuměl zacházet…

22. listopadu 1963 vyrazil Kennedy na svou poslední projížďku po ulicích Dallasu. Přestože byl agenty varován, že Dallas pro něj není bezpečné místo, nedbal na to a ani nepřijal žádná speciální opatření na vlastní ochranu. Trasu prezidentské limuzíny nikdo zvlášť neprověřil, za celý Dallas byli zodpovědní jen dva agenti tajné služby. Prezidentská limuzína jela rychlostí 16 km/h, Kennedy s manželkou seděli úplně vzadu. Ochranka se skládala jen ze dvou mužů na předních sedadlech, kteří se přes prostřední místa nemohli k prezidentovi v případě krize dostat.

Zdroj: oficiální zdroj

Žádný agent nestál na stupačkách vozu, prezidentovi nemohl při střelbě nikdo krýt tělo. Když kolem půl jedné zazněl první výstřel a Kennedyho zasáhla kulka do krku, selhal i agent, který vůz řídil. Místo, aby okamžitě zrychlil, vůz zpomalil a čekal na další rozkazy. Druhý agent mu sice okamžitě přikázal, aby co nejrychleji zmizel, ale to už bylo pozdě. Přesně 4,9 vteřiny po prvním výstřelu zazněl druhý – a tato kulka vypálená z Texaského skladu učebnic způsobila prezidentovi smrtelné zranění.

Jak zabít prezidenta?

Z případů, které jsme popsali, je dobře vidět, že americký prezident se dá zabít, jen pokud fatálně selže jeho ochranka, případně se podcení nebezpečí, kterému je vystaven. Vzhledem k tomu, že Kennedyho chránilo 24 mužů a Baracka Obamu dnes brání 3200 agentů, je vidět, že Tajná služba si je vědoma, co prezidentovi hrozí.