Poslanci ustoupili odborům, schválili nižší zdanění DPH

Zdroj: Mediafax

Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause k zákonu o dani z přidané hodnoty (DPH), kterým se mění výpočet DPH u zaměstnaneckých benefitů.

Jde o změnu zákona z minulého roku, který zavedl výpočet daně z ceny obvyklé místo ceny určené zaměstnavatelem.

Sněmovna prezidentovo veto přehlasovala 106 hlasy sociálních demokratů, lidovců a komunistů a ihned po schválení se z galerie ozval natolik silný potlesk, že předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) musel vyzvat ostrahu, aby osazenstvo galerie uklidnila.

PSALI JSME:

Poslanci schválili zvýšení mateřské. O kolik? KALKULAČKA

ŽIVĚ: Sněmovna projedná krajské referendum a zvýšení mateřské

Kvůli tomuto zákonu hrozili dopravní odbory dokonce celostátní stávkou, která by zcela ochromila veřejnou dopravu. Vláda proto ustoupila nátlaku odborářů a svolila k projednávání zákona o stavu legislativní nouze, který umožňuje zkrácení některých jinak nezbytných lhůt.

Celý spor se točí kolem základu pro výpočet DPH u zaměstnaneckých benefitů. Mezi ty nepatří pouze režijní jízdenky, ale všechny nepeněžní náhrady, které zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje. Mezi benefity se tedy počítá i teplá strava, příspěvek na ubytování, na dopravu a řada dalších výhod.

Podle původního znění zákona platného od roku 2004 se daň počítala z ceny, kterou stanovil zaměstnavatel. Podle vládní novely zákona o dani z přidané hodnoty, která začala platit prvního ledna letošního roku, se však DPH nově počítá z "ceny obvyklé", což jinými slovy znamená cenu tržní.

Rozdíl mezi cenou, kterou stanoví zaměstnavatel, a cenou tržní je přitom často propastný. "Například celoroční vlaková jízdenka stojí běžného zákazníka přibližně 22 tisíc korun, ale železničář ji má za 250 korun," řekl již dříve Jindřich Hlas, prezident Federace strojvůdců České republiky.

"Jenže to nejsou srovnatelné produkty, protože třeba celoroční jízdenka běžného zákazníka opravňuje k používání první třídy, což se železničářů netýká," dodal Hlas s tím, že kdyby České dráhy měly platit DPH z 22 tisíc místo 250 korun, vyšlo by je to na přibližně 300 milionů korun. Na to by podle Hlase České dráhy neměly, takže by se zřejmě tento benefit zrušil.

Spor nastal i kolem dopadu této novely na veřejné rozpočty, protože podle původní důvodové zprávy byly předpokládány dopady v řádu desítek milionů. Později vystoupil jeden z náměstků ministra financí s prohlášením, že dopad může být až jedna miliarda.

Jasno do situace vnesl až ministr financí Eduard Janota, který vysvětlil, že dopad v řádu stovek milionů by nastal, kdyby zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům hradí obědy, nepřešli na stravenky, k čemuž by pravděpodobně došlo, protože na stravenky se tato novela nevztahuje. Dopad této

Zdroj: Mediafax