PODÍVEJTE SE vrtulníkem k vulkánu. Proč soptí, vysvětluje geolog
Aktualizováno
18:04, 18. 4. 2010
Reportéři CNN se vrtulníkem dostali do těsné blízkosti soptícího islandského vulkánu.
Inzerát
Inzerát
Sopka Eyjafjöll už několik dní paralyzuje leteckou dopravu ve velké části Evropy. Reportéři se vrtulníkem dostali až k místu odkud do vzduchu proudí velké množství páry, prachu, plynů a popelu.
PODÍVEJTE SE:
VRTULNÍKEM PŘÍMO K SOPTÍCÍMU VULKÁNU
"Jsem asi 700 stop od samotného kráteru. Dým stoupá stovky stop vysoko a zatím to vůbec nevypadá, že by se vulkán chtěl utišit,“ hlásí přímo z vrtulníku nad sopkou reportér CNN.
Geologové, kteří vulkán zkoumají na místě nejsou schopni odhadnout, jak se na Islandu bude situace vyvíjet. Magma z této sopky by mohlo proniknout do sousední sopky Katla a co by se stalo potom, to nedokážu odhadnout, říkají geologové.
Island: oceánský hřbet a horké skvrny
Vladimír Cajz, odborník na vulkány z geologického ústavu Akademie věd, popsal pro tn.cz mechanismus, jakým se do ovzduší dostává tolik popelu a prachu.
"Island je vysoce aktivní vulkanické území. Vzhledem k tomu, že se v místě střetává Středooceánský hřbet a v tom samém místě jsou i horké skvrny, je Island jedno z nejaktivnějších míst na světě,“ upozornil vulkanolog Cajz.
Čedičový vulkanismus nebývá tak nebezpečný
Převážně na Islandu převládají čedičové vulkány, které obyčejně nezpůsobují až tak veliké problémy. "Čedičový vulkanismus je totiž klidnější než například andezitový. Kdybychom ho srovnali z výbuchem sopek Krakatau nebo Tambori případně s výbuchem hory Svaté Heleny, tak čedičový vulkanismus takové škody nenadělá,“ vysvětluje vulkanolog.
Za normálních okolností by se do vzduchu moc popele ani plynů nedostalo. Nebezpečí pro letadla by hrozilo jen v blízkosti samotného vulkánu a na evropském kontinentu bychom nic nepocítili.
Vzniká přehřátá pára, která zmnohonásobuje množství plynů
"Jenomže zde se sešly dva faktory. Zaprvé fouká příznivý vítr z Islandu a za druhé sopka soptí pod ledovcem. Led se tedy taví na vodu a voda atakuje vlastní magma, čímž vzniká přehřátá pára a zmnohonásobuje se výstup plynů ze sopky,“ říká Cajz.
"Navíc voda taveninu atakuje a ta se stává nestabilní, což obohacuje množství popele, plynů a prachu, které se dostávají do ovzduší. Tato nešťastná shoda okolností má za následek to, co se stalo,“ objasňuje geolog.
Podle Vladimíra Cajze zatím vůbec není možné odhadnout, jak dlouho aktivita vulkánu potrvá.