Luxusní pohřby: Do zlaté rakve dali i brutálního vraha

Byl to vrah, kterého se bála celá země. Na pohřbu o něm ale mluvili jako o miláčkovi rodiny.

Nejznámější australský vrah, který byl nedávno sám zavražděn v přísně střeženém vězení, byl pohřben v naprostém luxusu. Na obřad v Melbourne se sjelo více než sto hostů a vyprovodili zločince, kterému se přezdívalo "usměvavý vrah", na poslední cestu.

Carl Anthony Williams se na ni vydal v speciální pozlacené rakvi v hodnotě 550 000 korun. Šlo takřka o totožný model, v jakém byl pohřben i zpěvák Michael Jackson. Rakev má mimo jiné i zabudovaný mobilní telefon s obří kapacitou baterie a se simkartou, která v nejbližších letech nevyprší. To proto, aby se v případě nečekaného zmrtvýchvstání nebožtík dovolal pomoci.

Rozloučit se s Williamsem přišla i jeho exmanželka Roberta Williamsová, která svému bývalému děkovala za to, že ji naučil stát s hrdě vztyčenou hlavou a vážit si sama sebe. Ocenila i to, jak Williams svou rodinu chránil a jaký měl vztah k předchozím Robertiným dětem. I ty děkovaly za lásku svého otčíma i za jeho finanční velkorysost, s jakou se k nim choval.

Odešel světec?

Kdo slyšel smuteční řeč, ten musel dojít k závěru, že tento svět opustil naprostý světec. Opak je pravdou. Williams byl klíčovou postavou melbournského podsvětí a během devadesátých let minulého století a v prvních rocích nového milenia doslova terorizoval město kvůli tahanicím s dalšími mafiánskými gangy.

Byl usvědčen z pětinásobné vraždy a odsouzen na trojnásobné doživotí (v Austrálii se tresty sčítají, včetně doživotních). Přestože byl umístěn do nejpřísněji střeženého vězení, bezpečí mu to nezajistilo. Před dvěma týdny jej umlátil jeden spoluvězeň částí rotopedu. Policie stále vyšetřuje, jak mohlo k tomuto bezpečnostnímu pochybení dojít.

Posmrtný život v blahobytu

Jak už bylo řečeno výše, ve zlaté rakvi byl pohřben i Jackson. Posmrtné bytí v luxusu ale není jen doménou bohatých umělců či v penězích se topících mafiánů. Svým mrtvým dopřávají zejména Romové. Pohřeb u nich tradičně patří k nejokázalejším událostem a většinou přijde na několik set tisíc korun. Příbuzní rozhodně nešetří.

Zajímavé také je, že o pohřeb se nestará nejbližší rodina zemřelého. Na nich pouze je, aby truchlili. O vše ostatní se postarají ostatní příbuzní. Nebožtíka pohřbí v novém oblečení a obklopí jej věcmi, které měl rád. Výjimkou není nákladná elektronika a drahý alkohol. Do hrobek či hrobů se také dává spousta peněz a zlata. Ty jsou určeny pro převozníka, který převáží duše na onen svět a Romové v tomto směru rozhodně nešetří. A dokud není hrobka uzavřena, drží u ní stráže, aby mrtvého nikdo neokradl.

Pohřby, co nebyly za hubičku

Jestli si někdo – dá-li se to tak říci – svůj pohřeb opravdu užil, pak to byl nepochybně Alexandr Veliký. Kdyby se vynaložené peníze převedly na dnešní měnu, bylo by to neuvěřitelných dvanáct miliard korun. Jen příprava převozu Alexandrova těla do místa pohřebiště trvala dva roky. Alexandr byl umístěn ve zlatém sarkofágu, ten byl vložen do velké zlaté truhly a to celé bylo umístěno na zlatém voze. Nu, když už někdo dobyde většinu tehdejších zemí a říší, tak už si pořádný funus zaslouží, ne?

To Michael Jackson, jakkoli měl velkolepý pohřeb, je proti Alexandrovi naprostý žabař. Jeho pohřeb stál v přepočtu kolem dvaceti milionů korun. Obdobnou cenu najdeme na účtence za pohřeb dalšího hudebního krále – Elvise Presleyho.

Reportáž z pohřbu popového krále Michaela Jacksona

Víc se rozšoupla britská královská rodina, když pohřbívala Lady Dianu. Náklady se vyšplhaly v přepočtu na 150 milionů korun. Značnou částku ale spolykalo zajištění bezpečnosti všech smutečních hostí a starost o to, aby nebyl ceremoniál narušen nějakým incidentem.

Mezi další nebožtíky, kteří si dopřáli pohřeb na nejvyšší úrovni, patří například bývalý americký prezident Ronald Reagan nebo americká modelka Anna Nicole Smithová.

Jděte s dobou... nebo s historií

Rakev či kremační pec, to není jediná možnost, která se dnes nebožtíkům nabízí. Za peníze lze mít v Praze dům a také teoretickou možnost budoucího zmrtvýchvstání. Nemocní multimilionáři se utěšují tím, že v budoucnu by mohla být jejich nemoc vyléčitelná, a proto již za života sepíší smlouvu se společností, která po smrti jejich těla a mozky okamžitě zmrazí a následně je bude uchovávat desítky či stovky let. Až do doby, kdy bude možné jejich tělesné schránky rozmrazit a aplikovat na ně nejnovější vědecké poznatky.

Skeptici ovšem tvrdí, že Zemi beztak čeká celoplanetární válka s následnou katastrofou, po níž přestane fungovat elektřina a rozmražení milionáři pak poslouží divoké zvěři (nebo divokým lidem) jako báječná konzerva.

Možná i proto někteří sázejí na něco jiného. Netouží po budoucím oživení, ale chtějí zachovat svá těla. Za pouhého jeden a čtvrt milionu korun se mohou nechat mumifikovat tradičními metodami. Pokud k tomu chtějí i pyramidu, vyjde to pochopitelně o něco (o několik stovek milionů) dráže.

Další možností, která se přímo nabízí, je plastinace. Určitě jste zaznamenali zprávy o výstavě Bodies, na níž jsou vystavena lidská těla zpracovaná zvláštní technikou. Ta všechny tkáně lidského těla dokonale zachová a učiní z nich pevnou, odolnou a trvanlivou hmotu. I to je způsob, jak se nebožtík může zachovat pro další generace.

Reportáž o výstavě plastinovaných těl The Bodies.