UNIKÁTNÍ VIDEO vesmírné porodnice

Mlhovina kočičí tlapka, NGC 6334, je obří vesmírnou porodnicí, rodištěm stovek hmotných hvězd.

5 500 světelných let od Země v souhvězdí Štíra (Sco), se nachází rozsáhlá mlhovina Kočičí tlapka o průměru kolem 50 světelných let.

Ve viditelném světle jsou plyn a prach ozařovány mladými horkými hvězdami a nabývají typických obrysů, které mlhovině daly její jméno. Mlhovinu ve viditelném světle zobrazil nedávno s vysokým rozlišením například přístroj ESO Wide Field Imager (WFI, La Silla Observatory, eso1003). NGC 6334 patří k nejaktivnějším hvězdným porodnicím v Galaxii.

Dalekohled VISTA, poslední přírůstek do arzenálu přístrojů na observatoři Paranal (Atacama, Chile), je největším přehlídkovým teleskopem na světě. Pracuje v infračerveném oboru zářeni (IR) a dokáže prohlédnout skrze většinu prachu, který mlhovině sice dodává její krásu, ale astronomům spíše brání ve výhledu.

Může tak odhalit objekty skryté jiným přístrojům, určeným pro viditelné světlo. Zatímco viditelné světlo je mezihvězdným prachem rozptylováno a absorbováno, infračervené záření takovým prostředím lépe prochází.

VISTA je vybaven primárním zrcadlem o průměru 4,1 m a největší IR kamerou, jakou byl kdy osazen jakýkoliv astronomický teleskop. Spolu se čtveřicí dalekohledů VLT sdílí VISTA unikátní meteorologické a klimatické podmínky hory Paranal. Díky tomuto výkonnému zařízení mohli astronomové v centru mlhoviny spatřit ‘porodní bolesti’ doprovázející zrod hvězd desetkrát větších než Slunce.

Pohled v IR oboru je nápadně odlišný od viditelného. Díky ‘vymazání’ stínícího prachu se astronomové mohou dozvědět mnoho o formování a vývoji těchto hvězd v prvních milionech let jejich života. Široké zorné pole dalekohledu VISTA navíc umožňuje zobrazit celou oblast zrodu hvězd na jednom snímku mnohem čistěji a jasněji než dřív.

Snímek je doslova zaplněn nespočetnými hvězdami Mléčné dráhy, které jsou prokládány pásy tmavých prachových oblaků pozorovatelných vůbec poprvé (vrstva prachu je v těchto místech tak mohutná, že odstiňuje také IR záření, na které je citlivá kamera teleskopu VISTA). Na mnoha místech, například poblíž středu snímku, nalezneme naoranžovělé struktury, které jsou známkou přítomnosti aktivních hvězd a s nimi spojených jetů.

Ale jen o něco dále spatří oko dalekohledu VISTA ‘obnažené’ jen o málo starší hvězdy prozrazující procesy, kterými tyto stálice procházejí na nestabilní cestě prvními několika miliony let svého života od zažehnutí nukleární fůze v jejich nitru.

Dalekohled VISTA v současnosti spolupracuje na několika velkých přehlídkových projektech jižní oblohy, jejichž dokončení zabere několik následujících let.