Karel Roden: slavný herec, který nenávidí slávu

Nepřístupný a uzavřený Roden se fotoaparátům a červeným kobercům vyhýbá. V úterý má narozeniny.

Nerad mluví s cizími lidmi. Nebere telefony, zpravidla se mu vůbec nelze dovolat. Nenávidí rozhovory, protože nedokáže přenést přes srdce hloupé otázky. Málokdo ví, že studoval střední keramickou školu. Koupil zámek, sází stromy, chová koně.

Českobudějovický rodák Karel Roden (narozen 18. května 1962) patří bezesporu k naší herecké špičce. Dědeček byl herec, tatínek byl herec, Rodenův bratr Marián je - jak asi nebude těžké uhodnout - herec. Charismatického Rodena se občas bojí i režiséři. Pokud sedí v koutě a tváří se neproniknutelně, raději na něho nemluví ani kolegové.

Jeho perfekcionismus zachází tak daleko, že neváhá své herecké partnerce na jevišti vší silou šlápnout na nohu, má-li pocit, že neřekla správně svou repliku, případně nehraje podle Rodenových představ. Což se stalo přímo jeho životní partnerce Janě Krausové, s níž se Karel Roden občas sejde i na jevišti.

"Dupnul mi na nohu," přiznala před časem Jana Krausová Lidovým novinám. "Nebo mi taky dost bolestivě stisknul ruku, když se mu něco nelíbilo. Takhle on si vyřizuje účty. Když se někdy seknu, když mu třeba neřeknu přesnou narážku, tak to je potom zle ještě v šatně. On je někdy při práci konfliktní. Ne s každým, asi jenom se mnou, s bráchou tak nevyvádí."

Perfekcionismus přináší i vítané ovoce: dřina a skvělá angličtina přivedly Karla Rodena mezi stovku nejobsazovanějších herců v Hollywoodu. Proslulý thriller 15 minut, v němž Roden zabil postavu Roberta De Nira, zná dnes už každé malé dítě. V divadle oslňoval třeba ve strhující adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy. Sotva by někdo šílence Pavla Malinu ztvárnil lépe.

Proslavily ho snímky typu Copak je to za vojáka či Jak básníci přicházejí o iluze. Lidé se ho nejčastěji ptají právě na ně, což mu leze na nervy. A tak zvědavcům odpovídá, že ono předlouhé jméno dědečka z Básníků zapomněl. Faktem ovšem je, že celá léta žadonícím fanouškům nezapamatovatelné jméno Mirečkova dědečka trpělivě slabikoval.

"Vypadá to, že jsem nabubřelý, ale to tak není," vysvětlil loni výjimečně Lidovým novinám. "Jenom nemám potřebu o sobě mluvit. Mám svou profesi, kterou dělám, a to je všechno. Pak mám svůj život. Můj život je můj život a moje práce je moje práce. Vybral jsem si vzhledem k povaze špatnou profesi. Já jsem mediálně známý, a přitom bych chtěl být úplně obyčejný. Aby si mě nikdo nevšímal."

Výměna manželek

Čeho si ovšem veřejnost všímá k Rodenovu žalu snad nejvíce, je legendární výměna partnerů. Před lety se totiž herec Jan Kraus zamiloval do Rodenovy partnerky Ivany Chýlkové. Dvojice spolu začala žít, a ti zbylí, Karel Roden a Jana Krausová, se rovněž dali dohromady.

Jan Kraus to cynicky nazval prohozem, s čímž Jana Krausová nesouhlasí: "Prohoz žádnej nebyl, s Karlem jsme se sblížili až později. Já bych nikdy na žádnou výměnu nepřistoupila."

Karel Roden je sám se sebou spokojený, neboť se mu dostalo štěstí už léta se podílet na zajímavých a smysluplných projektech. Hrál například Giovanniho ve filmu Don Gio či Honzu ve dvou dílech Kleinových Básníků. Exceloval ve snímcích režisérky Ireny Pavláskové Čas sluhů a Čas dluhů po boku Ivany Chýlkové, s níž se setkal ještě ve filmu Oběti a vrazi.

Za postavy ve filmech Paralelní světy a Kuře melancholik byl nominován na Českého lva. Za herecký výkon ve filmu Hlídač č. 47 ho skutečně dostal. Tehdy žertoval, zda bývalo nebylo možné poslat sošku poštou.