Díky nejrůznějším časoprostorovým kličkám zvaným červí díry je možné spojit určitá místa v kosmu tak, že se z jednoho na druhé dostaneme v několika vteřinách, byť by byly miliony světelných let daleko od sebe.
Možnost vytvoření červích děr nevyloučil ani fyzik Albert Einstein. Jeho teorie je dokonce podporují. Díky těmto jevů by bylo možné také cestovat časem, tvrdí odborník na časoprostor Dave Goldberg.
Před 75 lety Albert Einsteina jeho kolega Nathan Rosen formulovali teorii, která měla sjednotit gravitaci s elektromagnetismem.
Přestože neuspěli v hledání takzvané teorie všeho, která ostatně uniká i současným vědcům, odhalili něco, co je možná ještě významnější. Vytvořili vůbec první teoretický model červí díry a dovolili tak spisovatelům, aby jejich hrdinové v mžiku oka prozkoumávali široké prostory kosmu.
Viděno z vnějšku se červí díra nikterak neliší od černé. Obě vypadají naprosto stejně. Zatímco ale z černé díry nemůže uniknout vůbec nic včetně světla (podle nejnovějších názorů z ní unikají určité kvantové částice a objekt se tak velmi pomalu vypařuje), červí díra se chová jinak.
Einstein a Rosen ji "objevili" na základě předpokladu, co by se stalo, kdyby poutník spadl do něčeho, co by vypadalo jako černá díra, ale místo toho, aby byl rozdrcen singularitou v centru jevu, objeví se v jeho druhém ústí. To je přitom vzdáleno mnoho světelných let od místa, kde cestovatel naposledy zmizel.
"Není to tak šílené, jak to zní," soudí fyzik Dave Goldberg z Drexelské univerzity. Einsteinova teorie byla zatím potvrzena mnoha experimenty, dokonce se podle ní orientují i GPS družice. Červí díry proto klidně mohou existovat.
Goldberg dodává, že červí díra není jen pouho zkratkou, která ukazuje jak vysoce efektivně cestovat časoprostorem. V roce 1988 totiž vědec Kip Thorne z Caltech institutu ukázal, že ten, kdo postaví červí díru, vybuduje zároveň stroj času.
"Tažením jednoho z otvorů červí díry kolem prostoru rychlostí téměř rovnou světlu můžeme vytvořit dvousměrný tunel spojující dva body v času," tvrdí Thorne. Podle něj se takový stavitel ani nemusí bát následků porušení historie. "Časostroj postavený na základě obecné teorie relativity je nezbytně konzistentní, a proto i historie zůstane tak bezpečná, jako byla v době, kdy jsme ji opustili," doplnil Goldberg.
| Potíže červích děr |
| Původní Einsteinova teorie červích děr má slabá místa. Takzvaný Einstein-Rosenův most, tedy červí díra, je podle některých fyziků pouze jednosměrný. Jedno místo je stále a pouze jen vstupní bránou, zatímco druhé východem. |
| Ještě větší problém v souvislosti s červí dírou se objevil v roce 1962. Známý fyzik John Archibald Wheeler spočítal, že Einstein-Rosenův most by zkolapsoval pokaždé dříve, než by jím prošel byť jediný světelný paprsek. Dnes je potíž "vyřešena". Slabé místo zaslepují ucpávky z exotické hmoty. |
V uplynulých letech byl koncept červí díry zdokonalen. Thornovi se díky tomu podařilo navrhnout takový objekt, který je dvousměrný a zároveň stabilní.
Taková červí díra ale potřebuje ke své existenci přítomnost velmi exotické hmoty, kterou lidstvo dosud nezná. Jednou z jejich klíčových vlastností je to, že hmotnost této masy je menší než nula.
Stále ale platí to, že lidstvo neví, jak udělat díru do časoprostoru a spojit jej červí dírou. Vědci ani žádnou červí díru dosud ve vesmíru spolehlivě nezpozorovali.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz