Proč se už nepoužívají torpéda? Jejich doba minula…

Zdroj: oficiální zdroj

Jihokorejský torpédoborec Chonan byl potopen severokorejským torpédem. Od konce II. světové války je to teprve třetí příklad potopení lodi torpédem.

Torpéda jsou zákeřné a velice účinné zbraně, které však už mají dobu své největší slávy dávno za sebou. Hrozivá podvodní střela, která za obou světových válek naháněla strach posádkám válečných i civilních lodí, už dávno nebudí takovou hrůzu.

ČTĚTE TAKÉ:

Severokorejské torpédo zabilo 46 námořníků. KLDR hrozí válkou

Případy jejich úspěšného využití v poválečných letech by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Přestože se torpédo dostalo v době Studené války do výzbroje obrovského množství plavidel, v praxi se používalo minimálně.

Pákistánská ponorka potápí indickou protiponorkovou loď

Během Indicko-Pákistánské války v roce 1971 došlo k řadě přestřelek na pevnině i na moři. Na začátku prosince dostala indická flotila v přístavu Diu hlášení o pohybech pákistánských ponorek v blízkých vodách. Admiralita vyslala tři speciální lovce ponorek, sesterské lodě Khukri, Kirpan a Kuthar (všechny pojmenované po indických dýkách). Všechna tři plavidla byla poměrně zastaralá, byla vyrobena už v 50. letech, ale Indii v té době chybělo kvalitní protiponorkové letectvo.

Khukri byla ze trojice plavidel nejpomalejší, testovala nový model sonaru. Zkušená posádka pákistánské ponorky Hangor zpozorovala indické lovce první. Okamžitě odpálila po formaci dvě naváděná torpéda – jedno z nich těsně minulo Kirpan, druhé zasáhlo přesně ve 20:00 Khukri.

ČTETE TAKÉ:

Zázračně rychlé ponorky přelstí hustotu vody

Loď dostala zásah přesně pod sklad munice – výbuch, který následoval, poslal Khukri ke dnu během pouhých dvou minut. Zemřelo tehdy 192 členů posádky lodi, včetně kapitána, který se dobrovolně rozhodl, že svou loď neopustí. Potopení Khukri je dodnes nejhorší ztrátou indického námořnictva.

Anglická ponorka posílá ke dnu argentinský křižník

Když roku 1982 Argentina obsadila Falklandy, bylo jí jasné, že Britové si je nedají jen tak vzít. Proto k ostrovům přisunula řadu vojenských plavidel, včetně křižníku General Belgrano. V doprovodu dvou torpédoborců a dvou doprovodných lodí hlídal u jižní části Falkland známé jako Burkwood Bank. Tam ho 30. dubna spatřila britská jaderná ponorka HMS Conqueror. Kapitán Chris Wreford-Brown považoval svaz lodí za nebezpečí, proto si vyžádal od velení povolení k útoku.

Povolení mu dala samotná premiérka Margareth Thatcherová – trvalo to ale celé tři dny. Až 2. května v 15:57 Conqueror zaútočil. Vypálil tři konvenční torpéda Mk 8, stará, až archaická torpéda, jejichž design vznikl už roku 1925. Dvě torpéda zasáhla, třetí jen škráblo záď, ale nevybuchlo. První trefilo křižník do pancířem nechráněné části u přídě, jen díky štěstěně neexplodovalo zda umístěná munice pro 40 mm děla. Druhé torpédo napáchalo horší škody. Také ono zasáhlo křižník mimo oblast chráněnou zesílenými pláty a podařilo se mu proniknout hluboko do trupu. Explodovalo ve strojírně. V trupu výbuch vyrval dvacetimetrovou díru a zabil 275 mužů – v těsné blízkosti místa exploze byla odpočívárna mužstva.

ČTĚTE TAKÉ:

Airbusy se naučily odpalovat torpéda

Nejhorší ale bylo, že výbuch zcela vyřadil generátory elektřiny. Bez nich nebyla posádka schopná vypumpovat vodu, která se do lodi hrnula dírami a po 20 minutách marného boje se kapitán musel vzdát. Musel přikázat, aby byl křižník evakuován. 770 mužů bylo úspěšně evakuováno, 323 zemřelo.

Proč jsou dnes torpéda neúspěšná?

V poválečném světě výrazně stoupl význam letadel, která jsou schopná odhalit ponorky – nejčastější nosiče torpéd. Začalo to už za II. světové války, kdy svazy letadel úspěšně bránili v útocích německým ponorkám. Díky vylepšené technologii sonarů se dá ponorka (a tedy i torpédo) odhalit mnohem snadněji než kdy dříve. Oproti raketám jsou topéda také velice pomalá: rychlost kolem 80 km/h je dnes dolova slimáčí...

Zdroj: oficiální zdroj

Navíc si námořní velmoci svá velká plavidla čím dál lépe hlídají. Případy z II. světové války, kdy se na moře vydávaly osamocené křižníky (Bismarck) nebo bitevní lodě (Jamato) a stávaly se snadnými terči torpédovacích letadel, jsou už dávno minulostí. Dnes operují na světových oceánech lodní svazy, které jsou vybavené řadou specializovaných lodí, které slouží jako ochrana velkých a nesmírně drahých letadlových a bitevních lodí.

Krátká historie torpéda

První zbraně podobné torpédům se na světě objevily už v 18. století. Snil o nich už vynálezce ponorky Robert Fulton. Jeho první ponorky pojmenovaná Nautilus byly vybavena plovoucí výbušninou zavěšenou na plováku. Fulton tuto zbraň nazval torpédo – podle elektrických rejnoků řádu Torpediniformes, které tvarem připomínala. Ponorka výbušninu vlekla na laně za sebou a snažila se jí zasáhnout nepřátelská plavidla. Fulton nabídl torpéda Anglii i Francii, ale obě velmoci tento vynález odmítla jako zbytečný.

Klasická torpéda, tedy bomby, které se vlastní silou pohybují pod vodou, se začaly používat až po roce 1870. První opravdové torpédo měla ve výzbroji země, kterou si dnes s námořní válkou příliš nespojujeme – Rakousko-Uhersko. Vynález inženýra Giovanni Luppise, který pojmenoval salvacoste, se pod hladinou pohyboval rychlostí 11 km/h a mol cíl zasáhnout na vzdálenost až 910 metrů.

Tato zbraň se okamžitě stala hitem a rakousko-uherské mocnářství ji začalo vyvážet do celého světa.