Co znamená umělý život v podání vědců

Zdroj: TN.cz

Američtí odborníci sestavili na klíč první žijící buňku. Vyvolali tím mnoho otázek.

Jedna z nich je, zda stvořili skutečně umělý život zcela od základů. Odpověď zní ne.

Vědci totiž použili existující "přírodní" buňku, kterou vybavili vlastní DNA skládačkou. Protože je ale bakteriální buňka kontrolována syntetickou DNA, odborníci nazvali útvar umělým životem.

Co budou vědci dělat s umělou bakterií?

V prvé řadě ji chtějí použít k výrobě mnoha různých sloučenin - od ropy, po absorbci oxidu uhličitého z ovzduší.

Uzavřeli už také smlouvy s mnoha farmaceutickými společnostmi, které si od umělých bakterií slibují úinnou výrobu zcela nových léků, ale samozřejmě i těch stávajících.

Bude možné objevu využít k výrobě umělých rostlin, zvířat, nebo jen orgánů?

Teoreticky ano. Ale zatím je objev mířen jen směrem výroby a vývoje nových bakterií. Bakterie "ušité na míru" by však mohly pomoci vytvořit "nové průmyslové odvětví", domnívají se vědci.

Zdroj: Oficiální zdroj

Bakterie jsou z hlediska stavba DNA velmi jednoduché organizmy. Buňky lidského těla jsou v tomto ohledu řádově složitější. Vědcům proto bude trvat mnoho let, než zjistí, jak stavět jejich komplexní genom a jak vytvářet umělé napodobeniny živých orgánů.

Etická otázka

Kritici umělých bakterií namítají, že si člověk hraje na boha. Vytýkají vědcům, že dávají do rukou nástroj teroristům, kteří mohou vytvořit mocné biologické zbraně, či budoucím generacím, které budou moci na míru vyrábět například líbivá domácí zvířata, která nestárnou.

Už v roce 2003 se vědcům podařilo vyrobit první syntetický virus. Dnes je to nepoměrně složitější bakterie.

"Myslíme si, že to jsou velmi závažné skutečnosti a vyžadujeme kontinuální diskuzi nad tímto problémem," uvádí například Julian Savulescu z Oxfordské univerzity.