Člověk v tísni protestuje proti volbám v Barmě, uspořádá kampaň

Společnost Člověk v tísni uspořádá během roku informační kampaň na protest proti podzimním volbám v Barmě, které jsou podle organizace nedemokratické a protiprávní.

 Kampaň odstartuje 18. června připomínkou narozenin známé disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij.

"Barmská společnost a Člověk v tísni si dnes připomíná 20. výročí posledních svobodných voleb, které se konaly v roce 1990 a zvítězila v nich Národní liga pro demokracii," vysvětlila Kristina Prunerová z Člověka v tísni a připomněla, že vojenská junta výsledky nikdy neuznala a vůdkyni strany Su Ťij poslala do domácího vězení.

Podle Prunerové junta nyní chystá na podzim další volby, které označuje za demokratické, ale podle mnohých mezinárodních organizací a představitelů jsou to falešné volby, jež mají legitimizovat a udržet vládu vojenské junty. To ostatně potvrdili i barmští disidenti, kteří byli v květnu na stáži v Člověku v tísni. "Režim volbami jen klame mezinárodní společenství," řekli již dříve Mediafaxu.

Člověka v tísni požaduje, aby junta propustila všechny politické vězně, včetně Su Ťij. Dále organizace chce, aby režim zastavil násilnosti vůči prodemokratickým a etnickým skupinám a zahájil dialog mezi vojenskou juntou, opozicí a etnickými skupinami o budoucím vývoji země. "Včetně diskuze o revizi ústavy z roku 2008 a volebních zákonů z roku 2010," upřesnila Prunerová.

Organizace se rozhodla v České republice uspořádat informační kampaň o barmských volbách, která začne 18. června, kdy Su Ťij oslaví 65. narozeniny. Další akce budou probíhat na podzim a zúčastní se jich i čeští politici, kteří podporují demokracii v Barmě, doplnila Prunerová s tím, že kampaně budou probíhat také v ostatních zemích střední a východní Evropy.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 díky vojenskému převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes. Během protestů bylo zabito přes 3000 lidí. V roce 1990 junta povolila demokratické volby, ve kterých zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii včele s disidentkou a nositelkou Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Junta však výsledky neuznala a Su Ťij od té doby zadržuje v domácím vězení. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975, který umožňuje věznit ty, kteří představují riziko pro bezpečnost státu.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, které vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Podle této ústavy by měl v zemi začít fungovat parlament. Automaticky však bude 25 procent křesel přiděleno armádě a právo volit do parlamentu nemají například členové náboženských řádů, tedy asi 400 000 buddhistických mnichů. První parlamentní volby mají proběhnout s největší pravděpodobností na začátku října, junta však zatím odmítá sdělit přesné datum. Ústava je však podle opozice nedemokratická, a proto se volby rozhodla bojkotovat.