Cestovní pojištění se vyplatí. Jinak můžete přijít o miliony

Nejdražší náklady na jednu pojistnou událost vloni dosáhly 3,3 milionů korun. I takto velké sumy ale může pokrýt dobře zvolená pojistka.

Průměrné léčebné náklady na jednu pojistnou událost činily v loňském roce 7540 Kč. Nejvyšší částka uhrazená asistenční službou za hospitalizaci v nemocnici byla 3 208 000 korun a za repatriaci zpět do České republiky to bylo 1 609 600 Kč.

Průměrná částka za ambulantní ošetření se v roce 2009 pohybovala ve výši 3 900 Kč. Veškeré tyto náklady byly asistenční službou hrazeny z cestovního pojištění. V případě, že klient není pojištěn, hradí si náklady léčebné péče sám.

"Kvalitní cestovní pojištění by při cestách do zahraničí mělo být stejnou nezbytností, jako například spodní prádlo. Je běžné, že náklady na řešení pojistné události včetně úhrady léčebných nákladů se mohou vyšplhat i do výše několika milionů korun,“ říká Vladimír Fuchs, obchodní ředitel Europ Assistance, která výše uvedenou statistiku vyrobila.

"Jednoznačné doporučení pro nadcházející letní sezónu je být pojištěn přímo na aktivitu, kterou jedu do zahraničí vykonávat. Další zásadou by mělo být, že v případě jakýchkoliv problémů je třeba volat nejprve asistenční službu. Její využití je téměř u všech pojišťoven poskytováno v rámci daného pojistného produktu zdarma. Cestovatelé se tím mohou ochránit nejenom před celoživotním zadlužením, ale především i před zhoršováním svého zdravotního stavu,“ dodává V. Fuchs.

Co hrozí nejvíc?

Člověk, který nezná konkrétní údaje, by si myslel, že největší podíl pojistek se týká úrazů. A v tomto případě by se ani nemýlil. Právě úrazy tvoří největší část pojistných událostí, ale na záda jim začínají dýchat diagnózy dýchacích cest. Mezi potíže dýchacích cest patří například chřipka, angína, nachlazení, zápal plic či zánět krku. K nejběžnějším problémům se řadí i potíže zažívacího traktu.

Do této skupiny se počítají například průjmy, zvracení či záněty střev, a oblast úrazů zahrnuje pohmožděniny, zlomeniny, různé druhy tržných a řezných ran, úrazy kloubů, hlavy a vnitřních orgánů. Mezi nejčastěji využívané služby patřila tradičně i asistence informačního charakteru, kde klienti dostávali údaje například o poloze nejbližšího zdravotnického zařízení, zdravotních rizicích v dané destinaci, či způsobu řešení vzniklé situace. Významně vzrostla i asistence při ztrátě zavazadel.

Kdo využívá asistence nejvíc?

Oproti zažitým představám, že asistence je poskytována většinou osobám s vyšším věkem, hovoří fakt, že nejvíce asistenční pomoci bylo poskytnuto klientům ve věku 27 roků, což je oproti roku 2008 posun k o dva roky mladší skupině.

Kde je nejvíc potřeba pomoci?

První místo s nejvyšším počtem zásahů dle destinací opět, jako poslední dva roky, obsadil Egypt následovaný Řeckem, Itálií a Rakouskem. Zatímco v Egyptě drtivě převažují potíže zažívacího traktu spojené zejména s kvalitou pitné vody, v Řecku je třeba se připravit spíše na problémy s dýchacími cestami. Itálie a Rakousko jsou vyhledávanými destinacemi pro zimní sporty i letní turistiku, a tak přináší hlavně úrazy končetin, pohmožděniny a zlomeniny.

Je tedy vhodné snížit tato rizika používáním ochranných pomůcek, jako jsou v zimě přilby či chrániče páteře. Využívat vhodné pomůcky a vybavení je třeba i při letních sportech – zejména při vysokohorské turistice jde o vhodnou obuv a oblečení, dále o přilby u cyklistů na horských kolech a o chrániče při in-line bruslení.