TEST Renault Fluence: volba rozumu

Máte jasno, že chcete auto velké, prostorné, silné či rychlé jako Škoda Octavia. Ji ale nechcete. Tak co jiného? Co třeba Renault Fluence?

Možná ohrnete nad renaultem nos, ale to je dost předčasné odsouzení. Především si připravte peněženu a přepočítejte všechny drobné, které by vám po nákupu octavie zbyly. Když si pořídíte Francouze, zbude vám víc. O dost víc.

První rozdíl – sedan

Zatímco octavia má vzadu ohromné páté dveře liftbacku a jimi dovnitř nacpete třeba i lednici, tak Fluence je sedan. Zavazadelník je tak přístupný jen klasickým víkem, které výrazně zužuje možnosti nakládky. Je to spíš pro ty, kteří nechtějí stěhovat velké věci, vozí jen dva kufříky a notebook a občas přihodí tašku s nákupem. Také objem není tak velký jako u mladoboleslavské značky, ale i tak jeho 496 litrů stačí.

Zobrazit všechny fotky (7)

Druhý rozdíl – design

Auto není nijak extravagantní, ale i přesto se po něm každý ohlížel. Černá dlouhá karoserie vypadala, jako by stála alespoň třikrát víc a uvnitř sedí nějaká honorace. Přitom rozměrově je na tom auto stejně jako octavia (rozdíly jsou jen v milimetrech) a design také není bůh ví jaký. Třeba přední partie mnohé lidi odpuzují. Chladič s tenkou linkou "knírku“ mezi čínskými protaženými světly musí lidé nejprve vstřebat.

Interiér je stejný jako v méganu, cliu a mnohých dalších renaultech. Přístrojovku známe jako své boty, jen volant je nějaký moc velký. Sedadla jsou pohodlná a rozměrná. Co do prostoru je fluence uprostřed všech konkurentů Nenabízí nic převratného (zvlášť nad hlavou vzadu je místa málo), ale také nezaostává (napříč je skutečně hodné centimetrů).

Třetí rozdíl – motory

Zatímco Škoda Auto nabízí do octavie mnoho motorů, Renault ve fluenci má jen tři. Vlastně dva. Zážehová šestnáctistovka (testovaná) má 81 kW, vznětová patnáctistovka nabízí dvě varianty – s 63 a 78 kW.

Náš motor vykazoval velmi příjemný tichý chod. Bohužel jen do té doby, než se mu muselo „šlápnout na krk“. Není to totiž žádný velký sportovec, a tak se musí často šlapat na plyn o kousek víc.

S motorem bychom byli i spokojeni a tu malou chybičku mu odpustili. Horší se nám zdálo řízení. Tak gumové řízení, které nedává k rukám řidiče jedinou zpětnou vazbu od kol, je tragické. Řidič prakticky jen odhaduje, co auto dělá, kam jede a kam ho posílá. K tomuto pocitu pomáhá i celkem měkké odpružení.

Rozdíl čtvrtý – ceny

Jenže to hlavní na autě je jeho cenovka. Ať budete mít jaké chcete verze, vždy budou lépe vybaveny než octavia a přitom budou o dost levnější. Naše auto mělo jen několik málo prvků doplňkové výbavy (koberečky apod.), takže klidně jej můžeme označit za základní. Cena 299 900 korun je tak nízká, že český vůz jen zdálky přihlíží. I my koukáme jak praštění palicí. Jak je možné, že dvě tak velikostně podobná auta může rozdělovat tak velká cenová propast? Nevíme. Ale užíváme si téhle cenové války.

Typický řidič auta:
Muž středního až důchodového věku, který jezdí klidně, opatrně a pohodlně. Nemá žádné choutky na sportování a vyžaduje především prostornost a komfort.

Klady a zápory:
Všechno má své ale – vzhled masky, prostornost nad zadními sedadly, podvozek, slabší motor... Jenže výhody převažují a jsou především třikrát podtrženy neskutečnou cenou.