Zpravodajství

Soud neuvolnil majetek obcí, který blokují nevyřešené církevní restituce

Soud neuvolnil majetek obcí, který blokují nevyřešené církevní restituce
Zdroj: Mediafax

Majetek obcí, který blokují nevyřešené církevní restituce, zůstává dál zablokovaný a obce s ním nemohou manipulovat. Rozhodl tak Ústavní soud, když nezrušil část zákonu o půdě z roku 1991.

Ústavní soud vyhověl skupině senátorů, mezi nimiž je například Jiří Oberfalzer (ODS), Jiří Žák (ODS) či Jaromír Štětina, kteří žádali zrušení části zákona o půdě z roku 1991, jen částečně. Konstatoval totiž, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.
 

"Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod," uvádí soud.


 

PSALI JSME:

Duka a Klaus: o Chrám sv. Víta budou pečovat stát a církev společně
 

Pokud zákonodárce odkáže na zákon, který má být schválen v budoucnu, avšak tento zvláštní zákon po dlouhé době nepřijme (v této záležitosti je to 19 let), porušuje tím princip právní jistoty a důvěry v právo, vysvětluje soud.
 

Povinnost přijmout zákon plyne i z ústavního příkazu chránit základní práva a svobody. Ústavní soud uvedl, že Listina základních práv a svobod obsahuje zásadu konfesně neutrálního státu a zaručuje náboženskou svobodu, jejíž součástí je nejen nezávislost státu na určitém náboženském vyznání, ale i nezávislost církví a náboženských společností na státu. Ta se projevuje kromě jiného i církevní autonomií a majetkové samosprávě církví a náboženských společností.
 

Inkriminovaný paragraf 29 zákona o půdě, který skupina senátorů napadla, předpokládá, že historický majetek církví a náboženských společností nebude předmětem obecného restitučního zákona, ale zvláštního zákona. Ústavní soud uvedl, že podstatou blokačního paragrafu je především závazek zákonodárce přijmout právní úpravu, která majetek církví a náboženských společností vypořádá.
 

Dispoziční omezení slouží podle soudu jen k ochraně tohoto majetku do doby přijetí zvláštního zákona, nikoliv k omezení obcí v jejich samosprávě.
 

Soud je přesvědčený, že "odblokování" církevního majetku by vyvolalo vyšší počet individuálních žalob, což je cesta, kterou Ústavní soud již v minulosti odmítl. Zákonodárci by se tímto aktem zbavili odpovědnosti za přijetí zvláštního zákona a odpovědnost by se přenesla na soudy.

tn.cz / Mediafax

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz