Voyager 2 opustí solární systém. Vletí mezi hvězdy

Zdroj: NASA

Aktualizováno 00:14, 2. 7. 2010 2. 7. 2010, 00:00

Sonda Voyager 2 americké NASA zkoumá už více než 12 000 dnů pustý vesmír. Během příštích let opustí hranice našeho solárního systému.

Voyager 2 se tak ocitne v takzvaném mezihvězdném prostoru. Cesta do něj mu trvala více než 33 let.

Kosmické plavidlo celou dobu zasílá na Zemi informace o planetách obhajících kolem Slunce. Zjištovalo také údaje týkající se slunečního větru, který "vane" mezi planetami.

Zdroj: NASA

Mezi mnoha pozoruhodnými objevy, které učinil Voyager 2, je zmiňován nález Velké černé skvrny na Neptunu a rovněž poznatek, že na této planetě sviští vítr s rychlostí 450 metrů za sekundu.

V kosmu jsou Voyagery hned dva. Ten s pořadovým číslem dvě byl vypuštěn do volného prostoru za doby amerického prezidenta Jimma Cartera. Stalo se tak v 20. srpna 1977.

Voyager 2 je vesmírná sonda vypuštěná v roce 1977, určená pro průzkum vnějších planet sluneční soustavy, která jako první a jediná sonda prolétla kolem planet Uran a Neptun. Voyager 2 byl původně konstruován v rámci programu Mariner jako Mariner 12, stejně jako identická sesterská sonda Mariner 11, známá pod názvem Voyager 1. Voyager 2 se stal první a doposud jedinou sondou, která zkoumala 4 planety — Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, a to díky příznivému uspořádání planet, které nastává jednou za 175 let, a současně i jedinou sondou, která prováděla výzkum Uranu a Neptunu.

Zdroj: wikipedia

Paradoxně dvojče Voyager 1 bylo do vesmíru vypuštěno o dva týdny později - 5. září. Při startu měla sonda totiž potíže a její odlet ze Země byl odložen.

Manažeři mise obou Voyagerů očekávají, že sondy opustí náš solární systém a vletí do mezihvězdného prostoru v horizontu pěti let. Voyager 2 přitom bude mimo sluneční soustavu později než rychlejší Voyager 1.

Zdroj: Oficiální zdroj

Voyager 2 už vesmírem proplul pozoruhodných 21 miliard kilometrů. Sonda se nyní nachází 14 miliard kilometrů od Slunce. Signál z pozemního střediska ze Země, který cestuje rychlostí světla, putuje na Voyager 2 necelých 13 hodin.

Sesterský Voyager 1 urazil do června více než 22 miliard kilometrů a nyní je asi 17 miliard kilometrů od Slunce.

Předpokládá se, že Voyager 2 bude funkční alespoň do roku 2020, kdy by měla dojít energie z jeho zdrojů, což bude mít za následek definitivní ukončení vysílání sondy. Do této doby by měla být sonda schopna nadále sbírat vědecká data a odesílat je na Zemi, i když tato data pravděpodobně pro nízkou kvalitu a sílu vysílaného signálu už nebudou zachycena; signál se ztratí na pozadí kosmického šumu.

Po vyčerpání energie sonda přestane fungovat, bude se ale nadále pohybovat po současné trajektorii a vzdalovat se od Země současnou rychlostí. Pokud se sonda nestřetne s žádným tělesem, které by ji poškodilo, zničilo či změnilo její dráhu, měla by minout hvězdu Sirius ve vzdálenosti 4,3 světelných let přibližně za 296 000 let.

Sesterský Voyager 1 (česky Cestovatel) je vesmírná sonda pro výzkum vnější části Sluneční soustavy. Váží 822 kg, byla vypuštěna 5. září 1977 a je stále funkční.

Hlavním cílem Voyageru 1 byly planety Jupiter, Saturn, jejich měsíce a prstence. V současnosti sonda studuje helioplášť, měří sluneční vítr a výplň mezihvězdného prostoru. Pro oba Voyagery jsou zdroji energie tři radioizotopové termoelektrické generátory, které sice již překonaly původně plánovanou životnost, ale dnes se předpokládá, že budou schopny generovat dostatek energie pro komunikaci se Zemí i po roce 2020.

V srpnu roku 2007 se sonda nacházela již 14 světelných hodin daleko od Země, od které se vzdaluje rychlostí přibližně 1 500 000 kilometrů za den.

Zdroj: wikipedia

adr, TN.cz