Zákon který zamezuje členství v politicko-vojenských uskupeních schválilo 259 poslanců ze 450.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek pozdě večer schválil zákon, podle kterého se tato postsovětská země nemůže stát členem mezinárodních vojenských paktů a organizací. Informuje o tom v pátek server Voice of Russia.
Pro zákon zamezující účast Ukrajiny v politicko-vojenských uskupeních hlasovalo 259 ze 450 zákonodárců.
ČTĚTE TAKÉ:
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč chce změnit ústavu
Ukrajina se tak v podstatě vzdává členství v Severoatlantické alianci, které prosazoval Viktor Juščenko, předchůdce současného prezidenta Viktora Janukovyče. Janukovyč členství v alianci dlouhodobě odmítá.
Parlament ale zcela spolupráci se Severoatlantickou aliancí nezavrhl, vyzval totiž k pokračování "konstruktivního dialogu s NATO".
Opozice se snažila k zákonu prosadit mnoho dodatků, které by nechaly cestu k přístupu do paktu otevřenou, prosadit se je nicméně nepodařilo.
Janukovyč od vítězství v únorových prezidentských volbách prosazuje politiku sbližování s Ruskem, za což ho bývalá premiérka Julija Tymošenková několikrát označila za zrádce. Ačkoliv Janukovyč vylučuje zapojení do NATO, nikdy nepřestal usilovat o členství v Evropské unii.
ČTĚTE TAKÉ:
Ukrajina už nechce vstoupit do NATO
Kvůli snahám Juščenka a Tymošenkové o začlenění Ukrajiny do aliance došlo k ochlazení vztahů mezi Kyjevem a Moskvou. Situace se vyhrotila plynovou krizí na počátku minulého roku, kdy Moskva zastavila dodávky zemního plynu nejen na Ukrajinu, ale i do mnoha států východní Evropy.
Se současným postupem Ukrajiny, která si chce zachovat neutralitu, je Rusko spokojené.
Šéf Kremlu Dmitrij Medveděv v květnu nabídl Kyjevu začlenění do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), ruské obdoby NATO. Ukrajinský parlament nicméně čtvrtečním schválením zmíněného zákona zamezil vstupu i do tohoto paktu.
Clintonová dorazila na Ukrajinu
Na Ukrajinu přijela americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, aby se setkala s prorusky orientovaným prezidentem Viktorem Janukovyčem i s jeho rivalkou, bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou.
Podle agentury Reuters by měla šéfka americké diplomacie na znepokojivé proruské kroky nového vedení Ukrajiny reagovat projevením zvýšeného zájmu Washingtonu o tuto postsovětskou republiku.
"Bude tu jediný signál: totiž, že se teď obnovuje zájem o Ukrajinu a o to, co se děje nejen v zahraniční, ale i ve vnitřní politice," řekl Reuters ukrajinský expert na mezinárodní vztahy Valeryj Čalyj. Ten očekává, že Clintonová bude chtít od Janukovyče slyšet ujištění, že na Ukrajině není ohrožena svoboda médií a shromažďování.
Americký velvyslanec v Kyjevě John Tefft minulý týden vyjádřil znepokojení nad informacemi o údajném politickém tlaku na novináře po nástupu Janukovyče k moci.
Clintonová na Ukrajině zahajuje své turné po postsovětských republikách, v nichž chce podpořit jejich demokracii. Kromě Ukrajiny navštíví také Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii. Ještě předtím má v sobotu v polském Krakově přednést projev o demokracii a lidských právech na schůzce ministrů zahraničí zemí sdružených ve Společenství demokracií, jehož členem je i Česká republika.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz