Češi se bojí stárnutí skoro nejvíc ze všech evropských národů. Zároveň mu ale svými návyky a životním stylem jdou ve srovnání s jinými národy rychleji naproti. Vyplývá to z mezinárodní studie, která mapovala postoje Evropanů ke zdraví. Nejčastěji máme obavy ze zhoršení fyzické kondice, nemocí a z úbytku mentálních schopností.
Stárnutí se sice v Česku bojíme, ale změnit svůj životní styl, abychom se ve zdraví dožili vyššího věku, nechceme. V Evropě mají největší strach ze stáří Litevci, následují Češi společně s Poláky. Naopak na opačné straně žebříčku se umístili Švýcaři a Srbové.
„My tomu říkáme takový český paradox. To znamená, že my jsme velmi spokojeni se svým systémem, zároveň ale máme největší obavu ze stárnutí v rámci celé Evropy, dá se říct,“ uvedl generální ředitel STADA ČR Martin Šlégr.
Stárnutí se bojí 65 procent Čechů, nejděsivější jsou pro nás nemoci a fyzické obtíže. Podle odborníků přitom můžeme rychlost biologického stárnutí ovlivnit. „Dneska se ukazuje, že to, co chceme, aby nám ve stáří fungovalo, musíme celý život používat. A je jedno, jestli mluvíme o svalech, mozku nebo srdci,“ poznamenal praktický lékař Cyril Mucha.
„Když se cítí člověk fyzicky dobře, tak si i víc věří v tom, že si ten život dokáže dobře uspořádat a že může být šťastný,“ řekl psycholog Jan Kulhánek. Nechceme se však vzdávat alkoholu, času u obrazovek, kouření, rychlého občerstvení nebo sladkostí. Jenže právě jídelníček hraje při stárnutí zásadní roli.
„Důležitá je konzistence a to, k čemu se vědci dneska nejvíce přiklání, tak je inspirace ve středomořské stravě. To znamená hodně bílého, libového masa, které připravujeme na olivovém oleji, a hodně zeleniny,“ poradil holistický poradce Vojtěch Urban.
Navzdory neřestem, které si mnozí z nás neodpouštějí, se doba dožití v Česku zvyšuje. Loni dosáhla historického maxima, pro muže je to přes 77 let a pro ženy přes 83 let.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz