Clintonová jedná v Ázerbájdžánu o Náhorním Karabachu

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přijela v neděli do Ázerbájdžánu na jednání s prezidentem Ilhamem Alijevem o sporu o Náhorní Karabach. Informovala o tom stanice BBC.

Clintonová se snaží oživit mírová jednání, v nichž se od roku 1994 od konce války o tuto oblast nedaří dosáhnout většího pokroku.

Alijev a Clintonová se setkali v prezidentově letním sídle u Kaspického moře. Alijev dal jasně najevo, že otázka Náhorního Karabachu je pro něj prioritou. „Je to pro nás velký problém a zároveň je to jedna z největších hrozeb bezpečnosti v tomto regionu,“ řekl prezident.

"Chceme najít řešení co nejdříve to bude možné. Naši lidé trpí," dodal Alijev.

Clintonová při jednání potvrdila, že Američané chtějí udržet dobré vztahy s Ázerbájdžánem a že spor o Náhorní Karabach považují za velmi důležitý.

Washington se podílí na zprostředkování jednání mezi Ázerbájdžánem a sousední Arménií o separatistickou oblast Náhorní Karabach, kde žije početná arménská komunita. Baku však v dubnu obvinilo Spojené státy z toho, že straní Arménii.

To vytvořilo mezi USA a Ázerbájdžánem napětí. Uklidnění nepřispívá ani skutečnost, že Američané již více než rok nemají v Baku velvyslance. Ázerbájdžán kvůli tomu pohrozil, že "přehodnotí" svůj vztah s USA.

Ázerbájdžánci jsou pod tlakem kvůli rozhodnutí Turecka otevřít hranice s Arménií. Ty byly uzavřeny od roku 1993 z iniciativy Ankary, která tak v konfliktu o hornaté území podpořila Ázerbájdžán. Ankara ale přislíbila, že s ratifikací turecko-arménské smlouvy o otevření společných hranic počká, dokud mírová jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem výrazně nepokročí směrem k definitivnímu vyřešení konfliktu.

Náhorní Karabach je oblast, která tvoří v podstatě celou jihozápadní část Ázerbájdžánu až k hranici s Íránem. Žije v ní jen 150 tisíc obyvatel, ale těží se tam ropa a plyn. V roce 1991 vyhlásil Náhorní Karabach nezávislost na ázerbájdžánské vládě, což vedlo k válce a ztrátě kontroly Ázerbájdžánu nad odštěpeneckou oblastí a několika dalšími regiony, které k němu přiléhaly.

V současné době Náhorněkarabašská republika udržuje blízké vztahy s Arménií. Ázerbájdžán však separatistickou oblast dodnes považuje za své území a požaduje okamžité stažení arménských vojenských jednotek z oblasti.

Během tříletého konfliktu přišlo o život na 30 tisíc lidí. Další případné boje by mohly ohrozit zásobování ropou a plynem z ázerbájdžánské části Kaspického moře.