Deset největších vzdušných bitev všech dob, I.díl

Zdroj: oficiální zdroj

Právě před sedmdesáti lety vrcholila Bitva o Británii. Je to ideální příležitost připomenout si i další velké letecké bitvy.

Letadla a další vzdušné zbraně změnily války k nepoznání. Začtěte se do příběhů, které měly v dějinách leteckého válečnictví největší význam.

Dobývání Benátek 1849: První bombardování v dějinách

Před 161 lety, 15. července 1849 obléhala rakouská vojska Benátky. Aby narušili morálku obléhaného města, sáhli Rakušané po netradiční zbrani. Dělostřelecký důstojník Franz von Uchatius vymyslel malé balony vyrobené z papíru. Ve vzduchu vydržely asi půl hodiny a každý nesl malou bombu s časovanou roznětkou.

Uchatius balónky vypustil z paluby rakouské bitevní lodi, když vál nejpříznivější vítr směrem na Benátky. Bohužel když byly ve vzduchu, vítr začal foukat silněji, než zněla předpověď. Balónky přeletěly město a dopadly na rakouské vojáky utábořené na druhé straně Benátek.
 

Libye 1911: První bombardování z letadla

Bomby jsou klasickou leteckou zbraní. Poprvé však byly použité před pouhými 99 lety. Stalo se to za dnes už téměř zapomenuté italsko-turecké války o Libyi. Giulio Gavotti vzlétl 1. listopadu na rakouském letounu Taube, aby pozoroval situaci na frontě. Nad oázou Taguira odjistil zuby dvoukilový granát, který pak hodil na turecké pěšáky, kteří pobíhali pod ním. Improvizovaná puma způsobila jen minimální zranění, ale vzbudila velkou mezinárodní nevoli.

První opravdovou bombu shodil až bulharský voják o rok později. Jeho obětí se stala také turecká pěchota. Během Balkánské války na podzim roku 1912 svrhl Simeon Petrov dvě klasické bomby s detonátorem a směrovými křidélky na turecké železniční nádraží. Pumy, které shodil z letounu typu Albatros, se staly vzorem pro všechny další smrtící zbraně tohoto typu použité během I. světové války.
 

Kolín 1914: Bombardování Zepelínů

Ke konci roku 1914 byly pro Brity největším nebezpečím německé vzducholodě. Dokázaly útočit nejen na lodě, ale podnikaly také drtivé nálety na anglická města. Proto se první lord admirality Winston Churchill rozhodl s touto hrozbou skoncovat. Požádal letadla Královského námořnictva, aby podnikla útoky na hangáry německých Zepelínů.

Zdroj: oficiální zdroj

Britské bombardovací letouny útočily na základny vzducholodí téměř rok. Dokázaly během té doby hrozbu vzducholodí výrazně zmenšit. Admiralita v čele s Churchillem plánovala i plošné útoky na německý průmysl, ale zabránil jí v tom konec války. Sir Winston Churchill se však ještě dokázal ke své oblíbené strategii vrátit – jakmile se stal roku 1940 ministerským předsedou Velké Británie, přikázal plošné útoky na německý průmysl.

Německo 1918: První strategické bombardování

Když 18. května 1918 schválila britská vláda první nezávislou a ještě k tomu mezinárodní bombardovací jednotku, vznikla toho dne myšlenka strategického bombardování. Nově vzniklá jednotka měla za úkol bombardovat německá vojenská a průmyslová zařízení.

Zdroj: oficiální zdroj

Britové plánovali, že tato jednotka se během několika měsíců rozroste na skutečně velkou skupina bombardérů. Stihli však na německé cíle svrhnout “jen“ 540 tun bomb – Němci se stačila vzdát dříve, než se bombardovací mašinérie rozběhla naplno.
 

Útok na Polsko 1939: První příklad totální letecké nadvlády

Během I. světové války se sice ukázalo, že letadla mají smysl nejen při průzkumu, ale také jako důležitý bojový prostředek, ale žádný ze států toho nedokázal stoprocentně využít. Okamžik letadel přišel až o válku později. Při německé invazi do Polska na podzim roku 1939 dokázali Poláci postavit pouhých 397 letadel oproti německým 1323. Polští letci sice bojovali víc než statečně, ale proti německé vzdušné nadvládě neměli šanci.

Německé letouny dokázaly zlomit všechny polské pokusy o protiútoky. Nejvíc se to ukázalo při protiofenzivě na Bazuře, kdy německé bombardéry rozdrtily polské zásobovací linie, demoralizovaly pěchotu a plašily koně. Německo ztratilo šestinu nasazených strojů, Polsko téměř všechny. Zkušení polští piloti však naštěstí uprchli do Velké Británie, která jejich dovedností bohatě využila v Bitvě o Británii. Polští piloti v ní patřili k nejúspěšnějším.