APLIKACE TN.CZ
Domácí

Rodinné firmy čekají velké přesuny. Jejich zakladatelé odcházejí, mnozí nemají nástupce

Více než 56 % českých rodinných firem stále vlastní jejich zakladatelé z 90. let. Ti ale postupně odcházejí do penze a musejí řešit nástupnictví. A zatímco na Západě je mezigenerační předávání běžné, v Česku s ním firmy velmi často bojují.

Klavírní řemeslo si v rodině Rendlů předávají už po čtyři generace. V roce 1911 si Eliška Rendlová v Praze na Vinohradech otevřela obchod s klavíry. Záhy nato se k ní přidal manžel Ferdinand. Rodinná firma letos oslavila 115 let.

Po třech Ferdinandech teď firmu na renovaci klavírů vede Jan. „Není to o tom, že by mě to nějak fascinovalo. Když vidíte, že to táta dělá, jezdíte s ním, tak se do toho řemesla dostanete mnohem snáz. A pak to byla jasná volba,“ říká Jan Rendl.

Související obsah

​Podle dat v Česku do druhé generace pokračuje pouze 30 % firem, přechod do třetí zvládne jen 10 % a do čtvrté generace už pouhá 3 %. Českou podnikatelskou tradici na 40let přerušil komunistický režim. „Tak by česká podnikatelská scéna vypadala daleko lépe, daleko kultivovaněji a pravděpodobně bychom v roce 2026 neřešili problém, jako je předání byznysu, protože by to byla naprosto normální věc,“ domnívá se Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB.

Od roku 1924 má v pražských Střešovicích řeznickou prodejnu rodina Huderů. „Vlastně jsem vyrůstal v domě, kde výrobna byla, takže já už jsem k tomu přičichl dřív, než jsem uměl mluvit,“ vysvětluje řezník Tomáš Hudera.

V roce 2006 měla firma 36 zaměstnanců včetně vlastních učňů. „Otec mi začal předávat řemeslo, když mu bylo 65, takže já mám ještě nějaký čas, abych to předal někomu dalšímu,“ dodává Hudera.

Související obsah

​„Pozdě se řeší předávání v rodině. Špatně nastavená očekávání na obou stranách, jak ten, kdo předává, tak ten, kdo má přebírat. A zatřetí je to nepřipravenost v rámci nějaké komunikace s externím subjektem,“ poznamenal advokát Bořivoj Líbal.

Nástupnický plán nemá až 40 % českých firem. Jedním ze způsobů, jak řešit nástupnictví v rodinné firmě, je převod majetku do takzvaného svěřenského fondu. Ten umožňuje oddělit rodinný majetek od osobního vlastnictví zakladatele, stanovit jasná pravidla jeho správy a předejít rozdrobení mezi jednotlivé dědice.

Počet rodinných firem v Česku se odhaduje na 100 až 150 tisíc. „Vložení majetku do svěřenského fondu znamená, že ten původní vlastník a zakladatel svěřenského fondu se toho majetku v podstatě zbaví. Přestane být jeho vlastníkem,“ upřesnila advokátka Dominika Veselá.

Majetek po převedení do fondu funguje samostatně s jedním správcem. Pokud si však zakladatel chce zachovat kontrolu, musí mít alespoň dva správce. „Svěřenský fond, pokud je správně nastaven, tak plní funkci opravdu flexibilního a efektivního nástroje. A proto také je v praxi stále častěji využíván,“ řekl Vít Lederer, odborník na svěřenské fondy. 

Související obsah

​Na rozdíl od klasického dědického řízení umožňuje zachovat majetek jako jeden celek. Vložení majetku do svěřenského fondu má ale také rizika. „Je to stále institut relativně nový, do jisté míry nepoznaný, stále neexistuje rozsáhlejší judikatura v České republice, takže spousta otázek, na které zákon nedává jednoznačné odpovědi, zůstává nevyjasněných, nevyřešených,“ uvedl Lederer.

Česko v blízké době čeká výrazná vlna prodejů a předávání rodinných firem. „Máme v podstatě teď celosvětově unikátní vlnu toho předávání související se specifikou českého komunismu,“ uzavřel ekonom Petr Bartoň.

Třeba majitelé české nápojářské firmy založili v srpnu 2024 rodinnou nadaci. Ta funguje na podobném principu jako svěřenský fond a umožní zachovat kontrolu nad rodinným majetkem i v příštích generacích.

eva, TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz