Návrat vojenských koní: v Afghánistánu nemají konkurenci

Zdroj: Oficiální zdroj

Američtí mariňáci vyměňují neohrabané džípy za rychlé arabské hřebce.

Když dostaly v roce 2001 americké zvláštní jednotky v Afghánistánu příkaz pomoci Severní alianci, byly bezradné. Žádný z dostupných dopravních prostředků nebyl schopný překonat horské soutěsky, kudy se vojáci měli dostat na základny Talibanu.

Nezbylo jim proto nic jiného, než znovuobjevit armádou půlstoletí zapomenuté umění jízdy na koni. Kdyby v roce 2001 žil generál John K. Herr, určitě by cítil velké zadostiučinění. V červnu 1941 totiž tento vysoce postavený důstojník americké armády předpovídal, že čas koňské slávy v americkém vojsku ještě přijde. V dopise generálu Swiftovi napsal: “Až překonáme tuto dobu arogance a předsudků, pochopíme, že železné stroje nemohou nahradit koně z masa a krve.“

Zdroj: Oficiální zdroj

Tento generál se snažil po válce obnovit zašlou Slávu americké kavalerie, ale marně. Mechanizace koně a muly téměř úplně nahradila – s výjimkou několika výjimek, jako byly horské pluky v době korejské války. Do posledních dnů však generál marně doufal, že se koně vrátí na bojiště. Nedočkal se.

Pouhý měsíc po teroristickém útoku z 11. září se však koně vrátili s plnou parádou. Pátá skupina Special Forces dostala za úkol vypomoci Severní alianci v boji proti Talibanu. Při operaci se vojáci museli přepravovat na koních, ani ta nejlepší americká technika totiž nedokázala nenápadně překonat pětitisícové vrcholky.

Zdroj: Oficiální zdroj

Celá akce působila zvláštním dojmem – vojáci sedící na hřbetu koní a mul byli vybavení tou nejmodernější technikou – GPS navigací, satelitními telefony a laserovými dálkoměry. Vojáci se nejprve museli naučit na koních jezdit, což ale pro trénované muže nebyl velký problém. Uspěli dokonale, z velké části právě díky koním. Tato operace patří dodnes k jedněm z nejúspěšnějších, které v Afghánistánu proběhly.

Ocenili je nejen samotní vojáci, ale také tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld. V projevu na U.S. Air Force Academy řekl 31. března 2006: “Před Vánocemi roku 2001 jsem navštívil Afghánistán. Když jsem se dostal ke speciální jednotce, nabídl jsem jim, že pro ně zajistím jakoukoli výbavu budou potřebovat. Překvapilo mě, že chtějí jen jedinou věc – kvalitní krmivo pro koně. Naši muži v Afghánistánu se dokázali přizpůsobit nejdrsnějšímu bojišti světa tím, že se vrátili na koňské hřbety.“

Zdroj: Oficiální zdroj

Vojáci používají koně v Afghánistánu dodnes. Využívají speciálně vycvičených hřebců, kteří snášejí bez problémů střelbu i hluk a neleknou se ani nízko prolétajících letadel. Díky zvýšenému zájmu o koně dostala americká armáda i nový polní manuál (FM 3-05.213). Vyšel 16. června 2004 a věnuje se právě tomu, jak mohou speciální jednotky využít. Armáda v něm přiznává, že bylo chybou, když se během korejské války koní a mul vzdala. Nyní v nich vidí velkou budoucnost.

Proto si pořídila vlastní tréninkové centrum pro výcvik bitevních koní. Nachází se v pohoří Sierra Nevada nedaleko Bridgeportu. Příslušníci Námořní pěchoty se tady v nadmořské výšce tří tisíc metrů učí, jak v bojových podmínkách ovládat koně, střílet koňského hřbetu a jak vodit správně mulu.