Slovensko možná zní trochu obyčejně – asi si říkáte: "Tatry, lázně, hrady, to už dávno znám.“ Ale pozor: mýlíte se, Slovensko už dávno nabízí mnohem více. Rychle se mění a stává se turistickou velmocí. Naše reportérka zjišťovala, co je tam nového. A nestačila se divit!
Sezona vrcholí a chodník mezi Štrbským a Popradským plesem praská ve švech. Je to rozcestí mnoha túr a zároveň jedna z nejlehčích tatranských vycházek. Nahoru se škrábou rodiny s dětmi i důchodci s nordic walkingovými holemi, kteří předbíhají partičky mladých v nejnovějším softshellovém oblečení. Jedna věc mě překvapuje: je tu slyšet holandština, občas maďarština, hodně slovenština, ale snad nejčastěji čeština.
Češi prostě zůstávají „svým horám“, tedy Tatrám, věrní, i když mohou vyrazit do Alp či Dolomit. A to i přesto, že trochu skuhrají: ceny ubytovacích zařízení a služeb vzrostly poté, co Slováci loni přešli na euro.
Příběh velkého návratu
Místní hoteliéři i odborníci na turistický ruch říkají, že se vracejí lidé, kteří sem jezdili celá léta, vyzkoušeli exotiku a teď se znovu touží nadechnout tatranského vzduchu. A míří sem i ti, kteří se jinam než do Chorvatska či na Slovensko neodváží – bojí se jazykové bariéry, mají strach, že zabloudí, nedomluví se s lékařem… Hrnou se sem mladí, znají to tu, jezdili sem se svými rodiči.
Jezdí sem také zvědavci, kteří se chtějí podívat, jak se Slovensko změnilo.
A to se opravdu mění. Mouchy tu ale pořád najdete: mladé servírky se ještě někdy tváří naštvaně, že si někdo chce v jejich restauraci něco objednat, a na malé vesnici jsou krámky stále špatně zásobené. Ale soukromí majitelé apartmánů s gustem vítají své hosty srdečně a s borovičkou v ruce. A stačí se podívat kolem sebe, všude je vidět, že se tady investuje ve velkém.
Slovensko se mění, a je prostě „in“. Není divu, že po Chorvatsku to dnes je druhý nejoblíbenější cíl turistů z ČR.
Jak se mění Tatry?
Tatry stále neztratily své kouzlo, turisté se pořád sázejí, kdo zahlédne kamzíka, když stoupají na magickou horu Rysy. Bydlet už ovšem nemusíte jen v soukromých apartmánech nebo hotelích, kam se kdysi jezdilo na podnikovou dovolenou. Ubytovat se je tu možné ve spoustě soukromých apartmánů a pokojů, ale také v jednom z pěti až ze čtyřhvězdičkových hotelích.
A pozor: na slavné Téryho chatě pod tatranským hřebenem už se večer nesedí při svíčkách, zavedli sem elektřinu! V Tatrách už nemusíte jen chodit po horách, jako tomu bylo kdysi. Na Tále v Nízkých Tatrách postavili golfové hřiště, nejenom děti nadchne Aquapark Tatralandia u Liptovského Mikuláše. Šest bazénů, šest toboganů a spousta dalších atrakcí.
Z Fatry či Nízkých Tater je to blíže do termálního koupaliště Bešeňová. Už dávno tu ve sprchách neteče jen studená voda. Areál také prošel nákladnou rekonstrukcí.
Děti můžete vzít do pohádkové vesnice Habakuky na Donovelech v Nízkých Tatrách s patnácti unikátními domečky, v nichž se odehrávají pohádky na motivy Pavla Dobšinského. Co domeček, to jiná pohádka.
V Donovalech letní turisty na hřeben vyveze nová lanovka, děti se mohou vyřádit na bobové dráze, v lanovém centru, na lezecké stěně, trampolínách. Vyzkoušet tu můžete paragliding. Ve Štrbském plese v Tatrách se lze vrhnout na bungee-jumping.
A poté z Popradu odletět přímým letadlem do Londýna, Manchesteru i Dublinu. Už věříte, že Tatry jsou dnes jiné?
Nová města, golfová hřiště
A tak je to skoro všude. Stačí se třeba cestou na slovenské hory zastavit v Žilině (Malá Fatra je za rohem). První uličky naznačují: tohle město se teprve klube z komunistické šedi. Pak se ale otevírá Mariánské náměstí – krásně barevně opravené domečky s temným podloubím. Jako z pohádky. Několik restaurací přímo vybízí utratit nějaké to euro a užít si tu atmosféru.
Podobné je to v Nitře, Trenčíně a mnoha dalších městech. Dostala nový kabát a staly se z nich klenoty, kterými se Slováci právem chlubí. A hlavní město Bratislava? Když začne léto, staré centrum města je obsypané venkovními posezeními, kde to žije do rána. Prostě se jen tak chodí z jedné hospody do druhé a probírá se, co se Slovenskem udělalo euro, jak dlouho se ještě Vladimír Mečiar udrží v parlamentu. Ale také třeba to, že golfových hřišť přibývá: v Bernolákovu nedaleko Bratislavy, Piešťanech, Velké Lomnici či již zmíněném středisku Tále v Tatrách.
Adrenalinové Slovensko
Slovensko správně rozpoznalo, že hory a krásná krajina nestačí. Stále více míst sází na adrenalinové sporty.
Adrenalinovým rájem je Liptov s přehradou Liptovská Mara. Turisté tady mohou vyrazit na rafting na řeku Belá nebo si ho vyzkoušet v Areálu vodního slalomu v Liptovském Mikuláši.
Liptovem protéká i jedna z nejoblíbenějších vodáckých řek na Slovensku – Váh, který je na mnoha místech sjízdný. Liptovská Mara nabízí možnosti jachtingu, windsurfingu či jízdy na vodních skútrech. Vyzkoušet je tu možné i paragliding v tandemu.
I na Liptově platí: když začne pršet, schovejte se do akqaparku. Ten v Dolním Kubíně ještě voní novotou.
Děti vezměte na vory, které tu jezdily po staletí. Vozilo se na nich dřevo či dobytek až do Černého moře, a sjet si Dunajec v Pieninském národním parku, kde řeka tvoří hranici mezi Slovenskem a Polskem, je nezapomenutelný zážitek. Toto dřevěné plavidlo lze vyzkoušet také řece Oravě nebo na Váhu, který se líně točí pod hradem Strečno.
Investuje se také do cyklostezek. Jedna z nejoblíbenějších – Podunajská – vede z Bratislavy na rakouské hranice, jiná protíná Slovensko křížem krážem: přes Malé Karpaty, Povážím, Kysucemi, Oravou, pod Nízké Tatry až k Popradu a dále ke Slovenskému ráji.
Novou cyklostezkou se může pochlubit Bratislava: z Antolské ulice po Chorvatské rameno. Velká cykloinvestice se připravuje i v Tatrách. Začíná se zde budovat chodník, který by vystoupal z Popradu do Vysokých Tater.
Starý dobrý Senec
Dalším z míst, které Češi tak dobře znají – jezdili sem pod stan i do bungalovů – je Senec ležící u Slunečných jezer. Stejně jako před dvaceti lety tu turisté (i dnes jich sem v létě míří téměř milion) jezdí na člunech, hrají tenis, plážový volejbal či líný tenis. Dnes ale děti sviští na vodních toboganech. Rodiny se mohou ubytovat ve čtyřech hotelech a přibyly sauny, posilovny, bowlingové i squashové haly, minigolf či dobré restaurace. A také cyklotrasa kolem jezer s docela pěkným asfaltem – svezou se tu i milovníci in-linů.
A opět nechybí areál vodních atrakcí Aquathermal napojený na senecký vrt termální vody. Děti i dospělí se mohou vydovádět v devíti bazénech s řadou tobogánů a klouzaček.
Senec patří k nejslunečnějším městům Slovenska, průměrná letní teplota vody je 25 stupňů Celsia. Tak proč si nezavzpomínat v nedalekém vinařském městečku Pezinok, jak to tady tehdy vypadalo? Mimochodem i vinaři se naučili mnohému: z vyhlášených vinařství lze jmenovat
společnost Janoušek v Pezinku, Mrva & Stanko z Trnavy, vinařství Vladimíra Poláčka z Modry a další.
Ještě jedna věc se změnila: brynzové halušky si neobjednáte úplně všude, dělají je málokde, jen výjimečně si s nimi dají tu práci a připraví je, jako to dělají slovenské babičky. Originál, ne ze sáčku.Prostě to Slovensko opravdu stojí za to!
Více zajímavých reportáží najdete na www.traveldigest.cz
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz