Křivoklát láká návštěvníky i filmaře

Hrad Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům u nás.

Královský hrad Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům u nás. Dle kronikáře Kosmase, vystavěl roku 1110 (letos tomu tedy bude 900 let) český kníže Vladislav II. na ostrohu nad Rakovnickým potokem pevný kamenný hrad.

Ten pak rozvíjel a zvětšoval Václav I. v polovině 13. století. Velkého významu nabyl ale především za Václavova syna Přemysla II. Otakara.

Král Karel IV. zde tráví své mládí a jeho syn Václav IV. buduje mnoho významných staveb na hradě. Dnešní podobu vtiskl Křivoklátu Vladislav II. Jagellonský pozdně gotickou přestavbou. Restaurováním za přispění architektů Josefa Mockera a Kamila Hilberta přivedly k záchraně hrad knížata z Furstenberku v polovině 19. století.

Asi nejznámějším vězněm, který zblízka poznal místní vězení, byl magistr Edward Kelley. Přestože nejdříve byl oblíbencem Rudolfa II., slíbil mu elixír mládí, který nedokázal udělat. A když v souboji zabil jednoho z dvořanů, byl uvězněn. Na Křivoklátě byl Kelley internován prokazatelně od května 1591 do února 1592, i když některé prameny uvádějí, že zde strávil tři roky.

Léto na Křivoklátě

Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální Velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem více je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.

Kromě prohlídkových tras, kdy se můžete seznámit s interiéry hradních paláců, expozicí lovectví, velkou věží a ochozy hradu nebo se jen seznámit s nejatraktivnějšími částmi hradu, můžete i navštívit další akce na hradě. V srpnu je to například Křivořezání a festival "Léto na Křivoklátě“.

Letošní 15. ročník Křivořezání bude trochu vyjímečný. Sejde se opět několik desítek řezbářů, kteří budou pokračovat v tématu Starých pověstí českých, kdy z jejich rukou a dlát budou vznikat postavy naší dávné historie.

Letošní rok se podařila reinstalovat věčně „provizorní“ výstava prací uplynulých ročníků. Moderně pojatá instalace bude určitě velkým lákadlem pro návštěvníky. Samotné sympozium bude okořeněno ukázkami řemesel, které jsou spojeny se dřevem. Krom řezbářského řemesla uvidíte i řezbáře s motorovou pilou, ukázku soustružení dřeva, ručního tesání, výrobu různých předmětů denní potřeby a snad uvidíme i stavbu milíře.

První srpnový týden bude rovněž „našlapán“ samými šlágry. Hrabalovská klasika Postřižiny v podání Poberounských ochotníků a profesionálů, politiků i starostů, opět zavítá na dolní nádvoří 4 a 5. srpna od 20 hodin.

V pátek 6.8. po Berounce připádluje Moravák Roman Horký, aby po dnu stráveném v kánoi sehrál večerní koncert na nádvoří rovněž od 20 hodin.

Sobotní vyvrcholení Křivořezání je bohaté na celodenní program a večer nebudou chybět ohně, bubny a tanečnice v podání skupin Equet. Program začíná v 20.30 a velkým ohňostrojem zakončí hodinu před půlnocí.

Hrad slaví 900 let

Letošní prázdniny jsou ve znamení oslav 900 let od první zmínky o hradě v Kosmově kronice. K tomuto výročí je uspořádána rozsáhlá výstava v bývalých lednicích s názvem Přemyslovské Křivoklátsko.

Prakticky každý víkend uvidíte na hradě sokolníky a s množstvím ptáků a jejich výcviku se můžete zúčastnit i vy. Nechybí ani Křivoklátská katovna s nefalšovaným katem Mydlářem, jež Vás naučí jak lehce někomu "domluvit“.

Proč si králové vybrali právě Křivoklát?

Středověké dějiny hradu Křivoklátu jsou spjaty se třemi dynastiemi českých králů - s Přemyslovci, Lucemburky a Jagellonci. Dvěma z nich - císaři Karlu IV. a zejména jeho synovi Václavu IV. - přirostl Křivoklát k srdci.

Malý kralevic Karel tu strávil na příkaz svého prchlivého otce Jana Lucemburského čtyři roky v internaci. Odtud odjel na jaře roku 1323 na francouzský královský dvůr, kde se mu dostalo náležitého vychování. Pravděpodobně se nejednalo o nijak nepříjemný pobyt, protože prvním hradem, do jehož zdí se po svém návratu z Francie roku 1333 vrátil, byl právě Křivoklát. A dokonce si s sebou přivezl okouzlující choť Blanku z Valois, která mu zde porodila jejich první dceru Markétu.

Od těch časů se traduje na Křivoklátě legenda, že Karel nařídil svým myslivcům, aby schytali po okolí všechny slavíky a vypustili je do křovin pod Blančina okna. Chtěl ji tak v jejím šestinedělí potěšit. Také později sem Karel často zavítal, aby zde v klidu hlubokých lesů načerpal nových sil. Právě na Křivoklátě vznikl návrh zákoníku Majestas Carolina. V něm císař výslovně zmínil, že Křivoklát nesmí být nikdy vyňat z majetku koruny. V křivoklátských zdech se odehrávala „velká“ evropská politika tehdejší českých zemí.

Ještě častěji zajížděl na Křivoklát císařův syn Václav IV. Oblíbil si ho tak, že tu trávil více času než na Pražském hradě. Obklopen věrnými družiníky pořádal hony v okolních lesích, oddával se bujarým pitkám v hradní krčmě, ale také vedl učené disputace s Mistry vysokého učení a přijímal zde zahraniční hosty. V roce 1380 tu přijal poselstvo anglického krále Richarda II., které přijelo žádat o ruku Václavovy sestry princezny Anny. Do dnešních dnů zůstaly po Lucemburcích na hradě významné stavby, jako např. Prochoditá věž nebo věž Huderka.

Lucemburské období patří v dějinách hradu Křivoklátu k nejšťastnějším a určitě jak císař Karel IV., tak i král Václav IV. by souhlasili s tím, aby připomenutí 700. výročí nástupu jejich rodu na český trůn bylo spojeno právě s jejich oblíbeným Křivoklátem.

Evropský význam hradu Křivoklátu se vrátil v roce našeho předsednictví Radě Evropy, kdy Královský sál, Furstenberská knihovna a další prostory hostili neformální zasedání ministrů životního prostředí EU. Díky sousedství „prezidentských“ Lán je Křivoklát i cílem návštěv první dámy.