APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

Babiččino údolí je výletová klasika, která se neomrzí

Babiččino údolí je výletová klasika, která se neomrzí
Zdroj: Oficiální zdroj

Naučná stezka prochází územím národní přírodní památky Babiččino údolí v okolí Ratibořic u České Skalice. Seznámí nás s místy, kde prožila své dětství spisovatelka Božena Němcová a našla zde inspiraci k napsání knihy Babička.

Národní přírodní památka Babiččino údolí se rozkládá v povodí řeky Úpy, v úseku mezi Českou Skalicí a obcí Červená Hora, v okrese Náchod, a spadá pod správu CHKO Broumovsko. Předmětem ochrany území je harmonická kulturní krajina se zbytky přirozených porostů. Z přírodního bohatství zde nalezneme lesní a luční společenstva, a údolí rovněž patří např. k nejvýznamnějším místům výskytu měkkýšů u nás – žije jich zde na devadesát druhů.


Samotný název "Babiččino“ údolí pochází již z roku 1878, kdy jej tak poprvé nazval smiřický lékař, spisovatel a novinář Otakar Jedlička (1845–1883). Již v roce 1952 byla zdejší oblast vyhlášena státní přírodní rezervací, později národní přírodní památkou. Zároveň je významnou národní kulturní památkou, jelikož se zde odehrává děj nejznámějšího díla spisovatelky Boženy Němcové – Babičky.

Základní údaje o stezce
Naučná stezka začíná u Barunčiny školy v České Skalici, vede podél řeky Úpy do Ratibořic, dále pak na Rýzmburk, kde končí. Její trasa měří 7,5 km a má celkem 25 zastavení, z toho 18 informačních panelů a 7 zastavení zaměřených literárně a přírodovědně (web Muzea Boženy Němcové uvádí 24 zastávek na 7kilometrové trase.). Stezku můžeme navštívit v turistické sezóně, každoročně od května do října.
V současné době jako tištěný průvodcovský text slouží pravděpodobně informační leták Naučná stezka Babiččino údolí (vydala Společnost pro záchranu Babiččina údolí v roce 2000), který stručně popisuje jednotlivá zastavení.


 

Naučná stezka nás provede romantickým přírodním údolím, turisticky hojně navštěvovaným zejména díky památkám, které jsou spjaté s rodištěm spisovatelky a dějem románu Babička. Navštívíme Barunčinu školu, staré bělidlo, Viktorčin splav, Ratibořický zámek, Lovecký pavilon nebo Rýzmburský altán, kde se v díle Boženy Němcové setkává babička a děti s paní kněžnou. Na konci aleje od Panského mlýna stojí pod lipami Pomník babičky s vnoučaty. Vytesal jej akademický sochař Otto Gutfreund. Jeho základní kámen byl položen za účasti Aloise Jiráska u příležitosti 100. výročí narození Boženy Němcové.


Na co se můžete těšit?


Staré bělidlo


Roubená chalupa č. p. 7, postavená v roce 1797 mlynářem Antonínem Ruderem, který ho později prodal náchodské vrchnosti. Noví majitelé nechali k budově přistavit jednopatrový kamenný objekt sloužící jako panská prádelna. V dnešním starém bělidle, kam nás naučná stezka zavede, rodina Boženy Němcové – Panklovi – nikdy nebydleli. Spisovatelka zde pobývala pouze jedenkrát v létě roku 1844 se svými dětmi. Původní staré bělidlo, v němž Božena Němcová prožila své dětství, stávalo u starého zámeckého skleníku. V roce 1830 ho nechala vévodkyně Kateřina Zaháňská zbořit. Panklovi náhradou získali vlhký sklepní byt o dvou místnostech. Babička se s nimi do nového bydliště již nepřestěhovala. Kvůli sporům s matkou Němcové odešla bydlet ke své mladší dceři.


Barunčina škola


Dřevěná budova pod náměstím v České Skalici. V době, kdy ji navštěvovala Barbora Panklová, byla dvoutřídní. Dnes je v objektu zpřístupněna vzorově vybavená škola dle povídky Boženy Němcové Pan učitel.


Muzeum Boženy Němcové


Nachází se v bývalém Steidlerově hostinci U Bílého (Českého) lva, centru slavností jiřinek, které se zde poprvé konaly roku 1837 (jednalo se o každoroční výstavu jiřinek, kde byli oceněni nejlepší pěstitelé, zakončenou plesem). Do expozice Muzea Boženy Němcové patří také Textilní muzeum TIBA a pozůstatky středověké tvrze, na níž se každoročně konají výstavy jiřin.


Lovecký pavilón


Empírová stavba z roku 1800 se nachází na severním konci bažantnice. V jeho blízkosti stojí mohutné dřeviny: ořešák černý, dub letní a vzácný jehličnatý strom – metasekvoj čínská.


Ratibořický zámek


Barokní zámeček si v 18. století nechal postavit kníže Lorenzo z Piccolomini. V 19. století jej noví majitelé přebudovali na empírové sídlo. Zámecký park ve tvaru elipsy vznikl díky vévodkyni Zaháňské. Na severním a jižním okraji přechází plynule do volného lesního porostu. V parku roste značné množství různodruhých dřevin. Z exotických druhů zde najdeme např. jasan americký, liliovník tulipánokvětý, nahovětvec dvoudomý, borovice vejmutovka, jedlovec kanadský nebo sazaník květnatý. Roku 1972 prošel park celkovou rekonstrukcí v duchu původní koncepce.

ZDROJ: oblazek.cz

tn.cz / kar

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz