APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

FOTO: Podivná prstencová galaxie udivila astronomy

FOTO: Podivná prstencová galaxie udivila astronomy
Zdroj: NASA

Jedná se o jednu, nebo dvě galaxie, ptají se astronomové při pohledu na snímek podivné prstencové galaxie, který pořídil Hubbleův teleskop.

Nezvyklý útvar obklopuje prstenec složený z modrých hvězd, které obklopují shluk mnohem starších hvězd tvořících na snímku jasně žlutě zabarvenou kouli.


Mezi vnějším a vnitřním prstencem je široká naprosto temná mezera.
 

Fotografie prstencové galaxie v plném rozlišení. Zdroj: NASA


Tento typ galaxií takzvaného hoagova typu byl pojmenován po svém objeviteli - amatérském astronomovi Arthuru Allenu Hoagovi, který první z takových objektů objevil v roce 1950. Identifikoval je nejprve jako planetární mlhovinu, později jako zvláštní případ galaxie s nejméně osmi miliardami hvězdami.


Vědci dodnes nevědí, jak se hoagovy objekty utvářejí. Přesto jich bylo do současnosti objeveno mnoho. Shodou okolností další z prstencových galaxií leží na výše uvedeném snímku v jeho pravé horní části.


Podle některých hypotéz se hoagovy objekty vytvořily před několika miliardami let, kdy se vzájemně srazila menší s velkou galaxií. Díky gravitačním silám nakonec ze dvou útvarů vznikl jediný prstencovitého tvaru.


Hypotéz je mnoho


Ovšem ani to nemusí být pravda, dodávají odborníci. Na snímcích z vesmírných teleskopů totiž nikdy nebyl nalezen "pozůstatek" menší galaxie, která působila jako kulka vstřelená do většího objektu. Relativní oběžná rychlost vnějšího prstence je navíc velmi malá, což podle astronomů odporuje teorii o srážce dvou galaxií.


Hoagovy objekty mají většinou v průměru kolem 100 000 světelných let. Jsou tak o něco málo rozměrnější než Mléčná dráha. Vyskytují se ve vzdálenosti několika set milionů světelných let od Země. Jejich stáří se pohybuje kolem 2 - 3 miliard let.
 

Mléčná dráha je stříbrný pás táhnoucí se celou oblohou, jehož svit způsobuje množství hvězd. Lidově se tak označuje také naše Galaxie. Korektnější by však bylo říci, že Mléčná dráha je jen malá část Galaxie pozorovatelná ze Země. Konkrétně jsou to dvě ramena: rameno Střelce a rameno Orionu. Jako pás se jeví proto, že naše Galaxie má tvar disku a my se na něj díváme zevnitř, z místa, které je blíže k okraji než ke středu.

Mléčnou dráhu lze pozorovat za jasných nocí a v místech vzdálených od velkých zdrojů světla jako jsou města, zejména kvůli světelnému znečištění. I pouhým okem je možné spatřit mnoho hvězd v Mléčné dráze a jejím okolí, ale většina z nich je prostému oku skryta a pozorovat je lze teprve pomocí dalekohledu.

Zdroj: wikipedia.cz

adr, TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz