Zpravodajství

Na planetě podobné Zemi je život, říká její objevitel

Na planetě podobné Zemi je život, říká její objevitel
Zdroj: Oficiální zdroj

Šance, že na nově objevené planetě ve vzdálenosti dvaceti světelných let od Země existuje cizí život, je stoprocentní, tvrdí objevitel tohoto tělesa Steven Vogt.

"Nemám o tom žádných pochyb," dodal vědec s tím, že na planetě je určitě voda kypící živými tvory.


Planeta Gliese 581g obíhá z hlediska kosmických vzdáleností Zemi poměrně blízkou planetu. Podle odvážných tezí by se na ni jednou mohli podívat i lidé. Cesta k tělesu by však zabrala desítky až stovky let.


Zdroj: Oficiální zdroj


Gliese 581g je jednou z 500 planet, které dosud astronomové nalezli mimo Sluneční systém.


Objekt se v mnohém podobá Zemi. Má na něm být dokonce atmosféra a nejspíš i voda v kapalném skupenství.
 

Gliese 581 je červený trpaslík, malá, chladná, běžně se vyskytující hvězda. Je méně horká, hmotná a svítící jako Slunce. Její hmotnost je 0,31 hmotnosti Slunce, poloměr 0,38 poloměru Slunce a spektrální třída M3V. Hvězda se od Slunce vzdaluje rychlostí 9,4 km/s. Její zdánlivá magnituda je jen 10,56, takže je nemožno ji vidět pouhým okem. Její věk se odhaduje na 2 miliardy roků. Už v roce 2005 byla v tomto solárním systému objevena planeta Gliese 581b. Později k ní přibyly další tři. Nejnovější s přídomkem "g" pak slibuje, že hostí mimozemský život.


"Osobně jsem přesvědčen, že na Gliese 581g stoprocentně existuje život. Nemám o tom žádných pochyb," tvrdí americký odborník Steven Vogt.


Vogt odhaduje, že obyvatelné planety hostí každá pátá až desátá hvězda. S odhadovanými 200 miliardami hvězdami v kosmu to znamená, že by obyvatelné planety mohly obíhat neuvěřitelných 40 miliard cizích sluncí.


Možné budoucí lidské posádky se budou muset ke Gliese 581g vypravit do souhvězdí Vah.

Vědci věří, že by budoucí kosmické lodě mohla k několik světelných let vzdáleným hvězdám postrčit například termojaderná fúze. S jejím využitím jako s hlavním zdrojem energie pro kosmické lodě počítá studie Daedalus. Už v letech 1973 – 78 ji připravila skupina vědců z Britské meziplanetární společnosti.

Jejich teoretickým úkolem bylo dopravit plavidlo k Barnardově hvězdě vzdálené 5,9 světelných let (okolo 370000 AU) od Slunce. Za čtyři roky urychlování by loď dosáhla rychlosti 12 % rychlosti světla. K cíli by se automatický systém dostal za přijatelných čtyřicet let. Brždění u Barnardovy hvězdy bylo ale zanedbáno.

adr, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz