Jako herečku ji známe z filmu a divadla, ale v civilu je i odhodlanou vojačkou v aktivní záloze. Pozvání do pořadu TALK! s moderátorkou Annou Andrlovou přijala herečka Sarah Haváčová.
Haváčová minulý rok v srpnu absolvovala základní vojenský výcvik ve Vyškově. „Přihlásila jsem se tam proto, že jsem se jako dobrovolnice setkala s ukrajinskými vojáky, kteří mě svou odhodlaností a odvahou inspirovali k tomu, abych něco takového udělala i pro svoji zemi, a chci být připravena, kdyby nastala nějaká nebezpečná situace,“ vysvětlila.
Kromě základního výcviku se stala i součástí KVV, tedy Krajského vojenského velitelství hlavního města Prahy. Tam je na pozici střelkyně v hodnosti svobodnice. Po celý rok jezdí na cvičení. V lednu spala na sněhu, kopala i zákopy. A v srpnu ji čeká další doškolovací výcvik.
Žen v armádě je podle Haváčové čím dál více a má za to, že tam mají své místo. Připomněla, že třeba na Ukrajině jsou různé ženské bojové jednotky, které pracují s drony.
„Jeden kluk mi říkal, že bych byla třeba dobrá průzkumnice. Člověk jako drobnější, menší a tam je potřeba být hbitý,“ popsala.
Na výcviku ve Vyškově nebyla sama. „Mám o devět let mladší sestru Terezii a ta rovněž podstoupila celý výcvik. Bydlely jsme spolu na ubytovně a obě jsme na stejném útvaru v Praze,“ řekla.
To, že může být tímto způsobem se svou sestrou, je pro herečku velmi důležité. „Možnost, že jsem mohla sloužit a sloužím se svojí sestrou, je úplně hvězdná. Nás to sblížilo, protože my spolu nestrávili mnoho času v dětství, jelikož máme velký věkový rozdíl. A to bylo poprvé, co jsme spolu sdílely jeden pokoj. A jsem strašně ráda, že jsme to zvládli a že nás to naopak přiblížilo, než oddálilo,“ dodala.
Ne všichni z rodiny jsou z toho ale nadšení. „Mámě se to moc nelíbí, ta nemá moc vztah ke zbraním. Já také neměla vztah ke zbraním, ale maminka to prostě cítí jinak,“ přiblížila.
Naopak tatínek je na ni hrdý. „Paradoxně on na tom stejném buzerplacu ve Vyškově působil před 40 lety. On studoval vysokou vojenskou školu, kterou pak nedodělal, protože nechtěl, tak si to musel potom rok odsedět. Taková byla pravidla, protože nechtěl sloužit pod tehdejší armádou minulého režimu. Táta se přijel podívat na naši přísahu. Po těch 40 letech znovu stál na tom buzerplace ve Vyškově a vyvolalo to v něm velké emoce. A byl rád a byl pyšný,“ uvedla.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz