Nacisté provozovali upíří tábory: slovanským dětem tam brali krev

I 65 let po konci II. světové války se objevují nová fakta o bestialitě nacistického režimu.

Podle profesora Vincenta C. Franka-Steinera z univerzity v Basileji provozovala německá armáda zvláštní tábory, v nichž se brala slovanským dětem krev. Ta pak sloužila jako transfuze pro německé vojáky na frontě.

V posledním roce války vytvořili Němci víc než než tucet takových táborů; většina byla v Polsku, ale pár vzniklo přímo v Německu. Vojáci sbírali děti rovnou na ulicích, nebo je násilně odebírali rodičům. V táborech pak byly děti rozděleny do skupin podle toho, jak vzácnou krevní skupinu měly. Krev se jim odebírala přibližně jedenkrát týdně, v případu vzácných skupin i častěji. Do táborů se dostávaly různě staré děti, těm nejmladším však bylo jen kolem pěti let…

Bolest a sladkosti

Němečtí vojenští lékaři si nedávali s odběry moc záležet, podle vzpomínek dětí, které to přežily, se jednalo o nesmírně bolestivou proceduru. Po odběrech dostávaly děti sladkosti – ale už ne dostačující dávky živin. Když přestaly dávat krev, byly většinou zabité. Tyto tábory přežilo jen velmi málo dětí… Historici mají s dokumentováním “upířích táborů“ spoustu problémů: téměř neexistují písemné důkazy a i těch slovních je jen málo.

Čerstvá krev se pro Němce stala na konci války nesmírně cennou surovinou, podle některých zdrojů dokonce cennější než ropa. Nevadilo dokonce ani to, že pochází od členů “podřadných ras“ jako byli Slované. Dilema mezi narušením čistoty krve a nebojeschopnou armádou vyřešili jednoduše: vojákům se o původu krve jednoduše nic neřeklo…