Člověk by neřekl, jak může být "díra v zemi" na pohled krásná. Ty nejhezčí popsal server oddee.com.
Velká modrá díra je považovaná za největší prohlubeň na mořském dně. Je hluboká 125 metrů, 300 metrů široká a nachází se asi 100 kilometrů od Belize. Vznikla asi před 65 tisíci lety poté, co tu stoupla hladina moře. Žije tu hodně unikátních živočichů a hemží se to tu turisty, které fascinuje téměř dokonale kruhový tvar prohlubně a rádi se potápějí do jejích hlubin.
Úchvatně vypadá i diamantový důl Diavik, který najdeme v Kanadě asi 300 kilometrů severně od Yellowknife. Je utopený v moři a pro dopravní obsulžnost má dokonce vlastní ranvej, na které může přistát Boeing 737. Ročně se tu vytěží 8 milionů karátů diamantů (přes 1,5 tuny).
Planoucí brány jsou kráter v Turkmenistánu, v němž od 50. let, kdy vznikl, hoří zemní plyn. Prohlubeň o průměru 60 metrů a hloubce 20 metrů vznikla při nehodě během hledání nalezišť plynu – vrtná souprava spadla do podzemní jeskyně. Krátce poté unikající plyn vzplál a hoří doteď. V noci žhne tak, že je světlo vidět na kilometry daleko.
Na přehradě Monticello v Kalifornii mají unikátní kruhový přepad, který chrání přehradu při zvednutí hladiny. Když je vody příliš, může jím odtéct až 1370 kubíků za vteřinu – ústí díry je u úpatí přehrady asi o 200 metrů dál. Díra má v nejširším místě průměr necelých 22 metrů. Když je vody hodně a odtéká, je velmi nebezpečné v okolí přepadu plavat nebo veslovat. Když je sucho, dolní konec díry používají skejťáci a cyklisti jako svéráznou "U-rampu".
Důl v kaňonu Bingham v Utahu je největší prohlubní, kterou vybudoval člověk. Na šířku má asi 4 kilomerty, hluboký je asi 1200 metrů. Úchvatný je nejen svou velikostí, ale také barvami horniny, z níž se těžila měď. Tu tu objevili v roce 1850, těžit se masivně začala v poslední čtvrtině 19. století. Největší rozkvět zažila oblast v polovině minulého století, dnes tu žije jen asi 800 obyvatel. V dole se přesto stále těží.
Diamantový důl Mir u města Mirnyj na Sibiři je největším diamantovým dolem na světě. Je hluboký 525 metrů a jeho průměr je 1200 metrů. Zajímavé je, že nad ním nesmějí přelétat helikoptéry: několikrát se totiž už stalo, že je stáhl dolů proud vzduchu, který k jámě klesá.
I diamantový důl v Kimberley v jižní Africe vypadá úchvatně. Do hloubky 1100 metrů se tu prokopali hledači drahých kamenů a výsledkem jejich práce je takzvaná "Velká díra". Je to nejhlubší prohlubeň, kterou kdy člověk do zemského povrchu vlastnoručně vykopal. Stálo to ale za to: našem se tu například slavný diamant Hvězda Afriky, který váží 83,5 karátu.
Už v 10. století postavili v Indii v Chand Baori studnu, která originálně řešila problém s vodou. Aby si zajistili celoroční přístup k tekutině, museli se místní prokopat 30 metrů hluboko. Sestupuje se k ní po 13 patrech a 3500 schodech.
Velmi náhle vznikla šedesátimetrová díra uprostřed hlavního města Guatemaly. Když letos bouře Agáta zalila střední Ameriku silnými dešti, v metropoli se zničehonic propadl do podemleté hlubiny třípatrový dům.
PSALI JSME:
Přívalové deště v Guatemale a Mexiku si vyžádaly desítky mrtvých
Svlačcová díra je jeden z nejslavnějších termálních pramenů v parku Yellowstone. Jméno dostal v roce 1880, protože tvarem připomíná květ svlačce. Barvu mu dávají teplomilné řasy, které tu žijí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz