ŽÁDNÉ PŘEKVAPENÍ! Pražským primátorem je Bohuslav Svoboda

Rozhodli o tom podle očekávání pražští zastupitelé, kteří dali na ustavujícím jednání zastupitelstva přednost před Zdeňkem Tůmou z TOP 09.

Vlády nad Prahou se následující čtyři roky ujme ODS a ČSSD.

Postarali se o to zástupci velké koalice ODS a ČSSD, kteří disponují 34 hlasy. Sobota nakonec dostal 33 hlasů.

Dění na pražském magistrátu jsme sledovali celý den.
ON-LINE: Svoboda (ODS) je pražským primátorem. Dostal 33 hlasů!

Z celkového počtu 62 zastupitelů hlasovalo pro Svobodu 33, proti bylo 27 a dva se zdrželi. Mezi ty patřil Zdeněk Tůma (TOP 09) a Lubomír Ledl (KSČM).

Podívejte se na reportáž z Televizních novin:

Koalice bez problému prosadila své kandidáty na náměstky - Josefa Noska, Ivana Kabického (oba ODS), Karla Březinu a Antonína Weinerta (oba ČSSD), i na pozice radních. Těmi se stali za ODS Aleksandra Udženija a Radek Lohynský, za ČSSD Petr Dolínek, Lukáš Kaucký a Lukáš Plachý. Nikdo proti nim nekandidoval.

Nejvíce hlasů z náměstků dostal Březina, a to 36 ze 62. Hlasovali pro něho vedle koaličních zastupitelů také komunisté. Březina se má stát podle koaliční smlouvy prvním primátorovým náměstkem.

Wienert dostal 34 hlasů, Nosek s Kabickým 33 hlasů. Svoboda bude mít ve své gesci finance, bezpečnost a vědu a výzkum, Březina dopravu a informatiku a Nosek územní plán.

Weinert bude odpovídat za oblast školství, sportu a památkovou péči, Kabický za zdravotnictví, volný čas a výstavnictví a Dolínek za sociální politiku, bydlení a evropské fondy. Udženija bude mít na starosti majetek a podnikání, Kaucký kulturu a cestovní ruch, Lohynský infrastrukturu a Plachý životní prostředí.

"Jsem zosobněním změny stylu ODS a práce na pražském magistrátu," prohlásil Svoboda. Nový primátor uvedl, že je důležité udělat nejen prověrku na magistrátu, ale zprůhlednit také ekonomický systém.

"Město se nesmí zadlužovat, ale své závazky musí splácet," podotkl Svoboda.

Zvolení Svobody primátorem metropole zvýšilo emoce v prostoru pro veřejnost. Dav demonstrujících vyjádřil nesouhlas pískotem.

Veřejné hlasování o volbě primátora vzbudilo bouřlivé reakce. Zastupitelé ale nakonec o novém primátorovi rozhodli pomocí elektronického hlasování.

Předseda zastupitelského klubu TOP 09 Tomáš Hudeček uvedl, že veřejné hlasování svědčí o tom, že koalice ODS a ČSSD si nevěří a zastupitelé si navzájem nedůvěřují.

Podívejte se, jak rozjitřená atmosféra byla na magistrátu před samotnou volbou:


"Tady si nevěří vůbec nikdo. Jak dlouho chcete, aby tato nedůvěra mezi vámi vydržela?" prohlásil Hudeček.

Nově zvolený primátor Svoboda však chtěl, aby bylo jasno, kdo mu dal ze zastupitelů svůj hlas.

Šéf pražské ODS Boris Šťastný upozornil na to, že volba primátora a členů Rady hlavního města Prahy by měla probíhat veřejně, podobně jako je tomu při hlasování o volbě prezidenta.

"Je to proto, že si myslím, že nikdo z nás se nemusí stydět za svůj hlas," uvedl Šťastný.

Bývalý primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že chápe rozhodnutí zastupitelů volit veřejně pomocí elektronického hlasování. "Demokracie tady pošlapána nebyla. Přesto jsem jako konzervativec přesvědčen, že volit se mělo tajně. Je to dáno historicky," řekl Bém.

Bohuslav Svoboda je 42. nejvyšším představitelem Prahy

Dvakrát v čele úřadu v minulosti stáli Ondřej Steiner ze Steinerů, Václav Vacek a Petr Zenkl.

Od roku 1784, kdy zanikla původní středověká samospráva, vystřídal post nejvyššího představitele Prahy tři pojmenování.

Nejprve stál v čele nového úřadu - magistrátu purkmistr. Po revoluci v roce 1848 a definitivně po obnovení ústavního režimu v Rakousku v roce 1860 se začalo užívat české označení starosta.

Po prvních obecních volbách v Československé republice a
po vzniku takzvané Velké Prahy v roce 1922 se sbor obecních starších změnil v ústřední zastupitelstvo v čele s městskou radou a pro starostu byl od 1. ledna 1922 oficiálně zaveden titul primátor hlavního města Prahy.

Seznam purkmistrů, starostů a primátorů Prahy od roku 1784:

Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíka, 1784 - 1788

Ondřej Steiner ze Steinerů, 1788 - 1799

Jan Jindřich Neuber, 1800 - 1804

Ondřej Steiner ze Steinerů, 1804 - 1810

Jan Jiří Karl, 1811 - 1819

Josef Kirpal, 1820 - 1823

Petr rytíř ze Sporschilů, 1825 - 1838

Josef rytíř Müller z Jiřetína, 1838 - 1848

Antonín Strobach, 1848

Tomáš Pštross, 1848

Václav Vaňka z Rodlova, 1848 - 1861

František Václav Pštross, 1861 - 1863

Václav rytíř Bělský, 1863 - 1867

Karel Leopold Klaudy, 1868 - 1869

František Dittrich, 1870 - 1873

Josef Huleš, 1873 - 1876

Emilián rytíř Skramlík, 1876 - 1882

Tomáš Černý, 1882 - 1885

Ferdinand Vališ, 1885 - 1887

Jindřich Šolc, 1887 - 1893

Čeněk Gregor, 1893 - 1896

Jan Podlipný, 1897 - 1900

Vladimír Srb, 1900 - 1906

Karel Groš, 1906 - 1918

Přemysl Šámal, 1918 - 1919

Karel Baxa, 1919 - 1937

Petr Zenkl, 1937 - 1939

Otakar Klapka, 1939 - 1940

Alois Říha, 1940 - 1945

Václav Vacek, 1945

Petr Zenkl, 1945 - 1946 (navázal na předválečné působení)

Václav Vacek, 1946 - 1954

Adolf Svoboda, 1954 - 1964

Ludvík Černý, 1964 - 1970

Zdeněk Zuska, 1970 - 1981

František Štafa, 1981 - 1988

Zdeněk Horčík, 1988 - 1989

Josef Hájek, 1989 - 1990

Jaroslav Kořán, 1990 - 1991

Milan Kondr, 1991 - 1993

Jan Koukal, 1993 - 1998

Jan Kasl, 1998 - 2002

Igor Němec, 2002

Pavel Bém, 2002 - 2010

Bohuslav Svoboda, 2010 - ?