Vědci neustále posouvají hranice lidského poznání. Vůbec nejnižší teploty se podařilo odborníkům dosáhnout ve Finsku.
Dostali se k metě -273 °C. I v odlehlých koutech kosmu je přitom o něco "lépe". Vesmír je zde totiž teplejší o dva stupně Celsia.
Vědci z helsinské Technické univerzity se k teplotě velmi blízké absolutní nule (-273,15 °C) dostali díky ochlazení kousku rhodia. Jeho teplota byla přitom vyšší o desetinu miliardtiny stupně nad absolutní nulou.
ČTĚTE TAKÉ:
Fyzici vyrobili vůbec nejchladnější antihmotu
Jiné nejstudenější místo na Zemi a potažmo v celém známém kosmu se nachází v Massachusettském technologickém institutu. V roce 2003 zde vědci pod vedením Wolfganga Ketterlea vytvořili velmi chladný sodíkový plyn.
Extrémně nízké teploty dosažené v laboratorních podmínkách jsou vskutku výjimečné. I v kosmických hloubkách je proti tomu výrazně tepleji. Panuje zde "příjemných" mínus 245 stupňů Celsia.
Takové hodnoty hravě překračuje také urychlovač LHC postavený na švýcarsko-francouzských hranicích. V tunelu panuje mráz mínus 271 °C.
Pro zajímavost - nejnižší teplotu ve Sluneční soustavě dosud naměřila v roce 1989 sonda Voyager II. Na povrchu Neptunova měsíce Tritonu zjistila teplotu mínus 235 stupňů Celsia.
Na Zemi pak byla naměřeno nejnižších mínus 89,2 stupně. Proti zimě na Tritonu tak panovaly v Antarktidě v roce 1983 doslova tropické teploty.
K čemu je výzkum chování materiálů při teplotách blízkých absolutní nule důležitý? Vědci se tak dozvídají více o vlastnostech takzvaných supravodič, které nevykazují žádný elektrický odpor.
Pokud by se supravodivosti podařilo dosáhnout i při běžných pokojových teplotách, znamanalo by to převratnou technologickou revoluci.
Zvýšila by se nejen výkonnost počítačů, ale také významně klesly náklady na dopravu elektřiny a snížily by se také emise skleníkových plynů a dalších škodlivých látek.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz