Vražedné bestie: Nejnebezpečnější žraloci světa

Pouhé spatření žraloka nahání plavcům panický strach. A co teprve, když zaútočí…

Žraloci jsou dokonalí zabijáci. Vodou se pohybují jako blesk, mají pilovité zuby, jimiž zlikvidují během okamžiků jakoukoliv kořist a citlivými smysly ucítí kořist na celé kilometry.

ČTĚTE TAKÉ:

KONSPIRAČNÍ TEORIE: Proč útočí žraloci v Egyptě?

Pláže v Egyptě opět otevřeny. Zaútočí ŽRALOCI i na Čech 

Ze 440 známých druhů žraloků jsou jen čtyři obecně považovány za skutečně nebezpečné člověku a jen zástupci 30 druhů někdy na člověka zaútočili. Vědci však varují – člověku může být nebezpečný každý žralok, který měří víc než 180 centimetrů. Na lidi sice neútočí úmyslně, ale tak velký tvor má čelisti, které člověka dokáží zabít i náhodou. Za 99 procent útoků na lidi jsou však zodpovědné jen tři druhy žraloků.

Krvavá pětka

Žraloun mako je nejrychlejší ze všech žraloků, což z něj dělá extrémně nebezpečného zabijáka. Vodou se pohybuje rychlostí až 32 kilometrů za hodinu, takže člověka dostihne během několika sekund. Člověka sice zabil jen několikrát (osm nevyprovokovaných útoků se dvěma úmrtími), ale zase nejčastěji útočí na lodě. Podle některých mořských biologů dokáží obří čelisti až třímetrového obra potopit běžný člun během tří minut! Do statistik napadení člověka žralokem se nepočítají vyprovokované útoky – jinak by se mako dostal na mnohem místo žebříčku. Často totiž napadne rybáře, kteří ho připraví o úlovek.

Jak ho poznáte: Žralok mako má protáhlé vřetenovité tělo s dlouhou špičatouhlavou a kuželovitým rypcem. Na konci hlavy před prsní ploutví je 5 žaberních otvorů. Je rozšířený ve všech oceánech mírného pásu.

Žralok dlouhoploutvý se podle statistik zdá jako neviňátko (jen jedno nevyprovokované zabití), ale potápěči dobře ví, že se ho mají bát. Například podle známého oceánologa Jacquese Cousteaua je to nejnebezpečnější mořský tvor. Proč se tedy tak málo objevuje ve statistikách? Je příliš dobrý lovec svou kořist většinou zabije – takže po svém činu nenechá žádné důkazy. Žije častěji v hlubších vodách, proto se s ním potkávají spíš potápěči, kteří zkoumají lodní vraky. Historici tvrdí, že právě tito žraloci pozabíjeli 800 námořníků z lodi Nova Scotia potopené za II. světové války.

Jak ho poznáte: Žralok dlouhoploutvý má charakteristické obrovské ploutve, které jsou zaobleny a na koncích jsou do stříbrna. Měří až 4 metry, má světlé břicho a menší rypec. Žije častěji v teplejších vodách.

Podívejte se na oficiální statistiku nebezpečnosti žraloků!

Žralok tygří: na člověka neútočí úmyslně. Oni prostě žerou všechno, co se hýbe. Jsou tak nebezpeční především proto, že na rozdíl od jiných žraloků, když se zakousnou, už jen tak nepustí. Zatímco žralok bílý si z kořisti jen odtrhne sousto, žralok tygří si po zakousnutí začne oběť zasouvat hlouběji do jícnu. Dokáže to díky zvláštním svalům v krku. Podle oficiálních statistik má na svědomí 88 útoků na člověka s 28 úmrtími.

Jak ho poznáte: Žralok tygří má na hřbetě podélné pruhy, díky kterým získal své jméno. Čím starší je žralok, tím méně jsou pruhy viditelné. Až 7,5 metrů dlouhá paryba dokonce často proniká do ústí řek.

Žralok bělavý neboli býčí: Svědci, kteří přežili útok žraloky bělavého, ho popisují jako když do vás narazí dodávka. Ten popis je docela přesný – 350 centimetrů dlouhý žralok váží až 320 kilogramů. Má na svědomí 77 nevyprovokovaných útoků a 23 úmrtí. Je velice agresivní a útočí jen proto, že se plavec rychleji pohne. Podle dnešních poznatků mu na vrub připadá také spousta útoků, které se dříve připisovaly žraloku Lidožravému. S nejvyšší pravděpodobností i útok na plavce u New Persey, který se stal inspirací pro Spielbergův film Čelisti. Dokáže plavat i ve velmi mělké vodě, takže na člověka útočí ve vodě, která sahá do pasu.

Jak ho poznáte: Oproti ostatním žralokům působí dost neohrabaně. Má krátký, jakoby sražený trup, drobné oči a okrouhlý rypec. Výrazný je i velkou trojúhelníkovou ploutví, která jakoby patřila většímu živočichovi.

Velký bílý žralok: Bílá smrt, žralok lidožrout – má mnoho přezdívek a všechny spojuje jeho smrtelná nebezpečnost. Všichni ho znají z Čelistí. Za dobu, kdy se provádějí statistiky útoků žraloků na člověka, už si připsal 437 útoků, z nichž 237 skončilo lidskou smrtí. Dnes o něm biologové tvrdí, že to není tak primitivní vrah, jak se ještě donedávna myslelo. Podle nejnovějších poznatků je bílý žralok jen nesmírně zvědavý. A protože jeho nejcitlivějším smyslem je chuť, rád poznává svět tak, že ho ochutnává.

A právě tímto způsobem útočí: připlave k člověku, z jehož těla vyrve kousek masa a pak odplave pryč, aby analyzoval, je-li to vůbec k snědku. Pokud mu maso zachutná, vrátí se zpět a kořist dojí. Člověk mu sice moc nechutná, ale to není velká útěcha – ono stačí jen jedno zahryznutí a člověk je mrtvý. Jediným kousnutím totiž dokáže žralok lidožravý odkousnout až 14 kilogramů masa!

Jak ho poznáte: Měří až 9 metrů, váží přes tři tuny – jen tak si ho s jiným obyvatelem moře nepletete. Má výrazně světlé břicho, takže je proti sluncem ozářené hladině zespoda téměř neviditelný. Dokáže také vyskočit až dva metry nad hladinu a rád také and hladinu vystrkuje hlavu. Rypec má hodně zašpičatělý.

Kdy, jak a na koho žraloci zaútočí:

Útok žraloka je nejpravděpodobnější v neděli a na mělčině. A to vše během novoluní. Jsou to podmínky, za nichž je ve vodě nejvíce surfařů. Nejčastěji (v 90 procentech) žraloci útočí na bílé muže, v 77 procentech jsou oběťmi lidé ve věku 11 až 30 let. Žraloci mají nejvíc v oblibě surfaře, proti nim se vrhají ve dvou třetinách případů.

Nejčastěji napadenou částí lidského těla je noha, a to pravá. Ve většině případů se útok dá přirovnat ke kousnutí psem. Žralok se do člověka jednou zahryzne a odplave. V kalné vodě na mělčině si člověka splete s kořistí a když zjistí, že jde o omyl, prostě plave pryč. Člověk však umírá – buď na ztrátu krve, nebo se utopí kvůli šoku z bolesti.

Kde žraloci útočí nejčastěji

Vědci ze Stanfordské univerzity v Kalifornii objevili, že nejobávanější ze všech druhů žraloků – žralok bílý lidožravý – není osamoceným predátorem, ale že se rád shromažďuje na různých místech oceánu.

Jedno z takových míst je ve východním Pacifiku mezi pobřežím Mexika a Havajskými ostrovy, kterému vědci říkají "Kavárna bílého žraloka". Další dvě taková místa, kde se žraloci bílí "schází", jsou u pobřeží Jižní Afriky a ve vodách mezi Austrálií a Novým Zélandem. V oblastech, kam často jezdí čeští turisté, jsou lidožraví žraloci naprostou výjimkou. Z Čechy oblíbených letovisek se nejčastěji objevují v Egyptě, na Jadran se dostanou jen zcela výjimečně.