Ruská hybridní válka proti Evropě trvá už několik let. Její začátky sahají daleko před rok 2022, kdy začala válka na Ukrajině, od té doby však operací neustále přibývá. Příklady najdeme nejen v Německu, ale také ve Velké Británii i v České republice.
Ve vesnici na Zlínsku v roce 2014 posupně explodovaly dva muniční sklady. O sedm let později vláda Andreje Babiše (ANO) z výbuchu obvinila Rusko. „Musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské zpravodajské služby GRU,“ poznamenal v roce 2021 Babiš.
Dva agenti, kteří podle tajné služby sklad odpálili, stáli také za otrávením bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii v roce 2018. Použili látku novičok. Skripal skončil v kritickém stavu v nemocnici, odkud ho asi po měsíci propustili. Údajně získal novou identitu a teď žije v zámoří.
Jednou z největších sabotáží od zahájení invaze na Ukrajinu bylo odpálení plynovodů Nord Stream. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí. „Německé úřady nedávno obvinily Rusko ze sabotáže plynovodu Nord Stream. Udivilo mě, že je vůbec mohlo napadnout něco takového, vzhledem k tomu, že máme na prodeji plynu do Evropy vlastní zájem,“ prohlásil tehdy ruský prezident Vladimir Putin.
Němci přitom Rusko za viníka nikdy neoznačili, naopak měli dlouhodobě v hledáčku Ukrajince. Podezřelého potápěče a důstojníka ukrajinské armády letos v srpnu zadržela policie v Chorvatsku. Skončil ve vazbě.
Rusové mohou stát také za častými žhářskými útoky. V červnu 2024 se muž původem z Jižní Ameriky pokusil zapálit autobusy pražského dopravního podniku. „Je zde podezření, že ten útok byl organizován a financován pravděpodobně z Ruska,“ řekl tehdejší premiér Petr Fiala (ODS).
Požáry s možným ruským pozadím opakovaně zaznamenali také v Polsku, Německu nebo v Pobaltí. Ruské hybridní operace mají podle politologů za cíl oslabit západní podporu Ukrajiny a fungování jednotlivých evropských států. Zvlášť v posledních měsíců útoků neustále přibývá.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz