APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

FOTO: Obří bublina se vznáší kosmem. Připomíná zaniklou hvězdu

FOTO: Obří bublina se vznáší kosmem. Připomíná zaniklou hvězdu
Zdroj: NASA

S pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu byla ve vesmíru objevena podivná masivní bublina. Nejspíš jde o pozůstatek dávno zaniklé hvězdy.

Přestože byla kosmická bublina objevena teprve nedávno, bylo jí podle astronomů možné ze Země pozorovat už po čtyři sta let. V kosmu se ukázala po explozi obrovské supernovy.


Části hvězdy byly během tohoto masivního výbuchu roznoměrně rozptýleny do prostoru a dnes tvoří jakési kruhové uskupení.


Hvězdný obrazec, který jako by vypadl z kosmického bublifuku, najdeme ve Velkém Magellanově oblaku. Světlo z této galaxie letí k Zemi dlouhých 160 000 let.


V astronomických katalozích je pozůstatek hvězdy zapsán pod heslem SNR B0509-67.5.


Bublina se s časem výrazně mění. Každou hodinu se její průměr zvětšuje o 11 milionů kilometrů. V současnosti putuje světlo z jednoho nejzazšího okraje bubliny k druhému neuvěřitelných 23 let.

Termín supernova se vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty. Jejich jasnost posléze v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá. K tomuto konci vedou dvě možné cesty: buďto se jedná o masívní hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala zásoby paliva pro fúzi a začala se hroutit pod silou své vlastní gravitace, nebo o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce, dosáhl tzv. Chandrasekharovy meze a prodělal termonukleární explozi. V obou případech výsledná exploze supernovy rozmetá obrovskou silou většinu nebo všechnu hmotu hvězdy.

Exploze vytváří rázovou vlnu, která se šíří do okolního prostoru, interaguje se zbytky supernovy a mezihvězdnou hmotou. Exploze supernov jsou hlavním zdrojem všech prvků těžších než kyslík a u mnoha důležitých prvků zdrojem jediným. Například všechen vápník v našich kostech a všechno železo v hemoglobinu byly syntetizovány při explozi supernov před miliardami let. Supernovy vnášejí do mezihvězdné hmoty těžké prvky a obohacují tak molekulární mračna, která jsou dějištěm tvorby nových hvězd. Činnost supernov významně ovlivnila složení sluneční soustavy a umožnila tak nakonec chemii života na Zemi, jak ho známe.


Astronomové však stále nevědí, proč má objekt podivně zvrásněnou levou stranu. Podle některých vědců za to vděčí nestejné hustotě mezigalaktického plynu, na který bublina při svém rozpínání narazila.


Kolem roku 1600 mohla být supernova, ze které současný objekt pochází, viditelná z jižní hemisféry. V dávných kronikách se však dosud astronomům nepodařilo nalézt žádný popis "nově se narodivší hvězdy".
 

adr, TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz