EXKLUZIVNĚ: Malíř Petr (31) přežil vlastní smrt o 11 let. Teď zemřel

V jednatřiceti letech zemřel v noci ze středy na čtvrtek malíř Petr Čapák, který podlehl zákeřné svalové dystrofii s níž bojoval od dětství. Jeho příběh dojal v květnu 2009 celou republiku, a vyvolal národní sbírku, která Petrovi umožnila opustit nemocnici a strávit zbytek života doma.

Životní osudy Petra Čapáka a jeho rodiny jsou neuvěřitelně kruté. Už v dětství se u něj projevila nevyléčitelná svalová dystrofie, a stejnou nemocí trpěl i Petrův o dva roky starší bratr Karel, který zákeřné chorobě podlehl ve svých třiadvaceti letech. Petr navíc přišel i o svého otce, jehož v náhlém pominutí smyslů zabila Petrova maminka, která se neuměla vyrovnat s takovou nepřízní osudu. Petr Čapák se poté upnul na umění, začal malovat a skládat hudbu, což mu pomohlo překonat zoufalství po smrti bratra i otce. Své mamince nakonec dokázal její čin odpustit, a byli si nablízku po zbytek jeho života.

Takhle vystavoval Petr obrazy malované nosem

ČTĚTE TAKÉ:

Smrtelně nemocný Petr chce z nemocnice domů. Potřebuje milion

Umírající Petr se dočkal dýchacího přístroje. Chce domů

Umírající Petr se vrátil domů. Po deseti měsících

Rok v nemocnici

Navzdory tomu, že lékaři nedávali Petrovi šanci dožít se ani dvaceti let, on dokázal zákeřné chorobě vzdorovat o jedenáct let déle. Prošel si však skutečným peklem. V roce 2008 se jeho stav zhoršil natolik, že musel být převezen na ARO vsetínské nemocnice, kde strávil téměř jeden rok. A nebýt jeho houževnatosti, a obětavosti lidí kolem něj, nikdy by už nemocnici neopustil. Jeho touha dožít svůj život doma však byla tak silná, že několik jeho přátel založilo Sdružení Petr, a vyhlásili veřejnou sbírku, aby mohli zaplatit nepřetržitou domácí péči, bez které by byl jeho návrat domů nemyslitelný.

Podívejte se na návrat Petra Čapáka domů

Podívejte se, jak v roce 2009 slavil Petr Čapák Vánoce

Sbírka od lidí

Sbírce významně pomohla i reportáž TV Nova, po jejímž odvysílání se po celé republice zvedla vlna solidarity, a během několika dnů se na kontě Sdružení Petr shromáždilo na dva a půl milionu korun. Ještě několik měsíců však trvala bitva se zkostnatělým úřednickým aparátem. Petr byl totiž prvním případem u nás, kdy se o takto nemocného člověka nestarali příbuzní, ale ošetřovatelé, s čímž se úředníci ani lékaři ještě nesetkali, a bylo proto nutné vyřídit mnoho povolení. Petr se tak konečně dostal domů až v říjnu roku 2009.

Návrat do domácího prostředí na něj měl blahodárný vliv. Díky speciálnímu zařízení na svém počítači, který snímal pohyb jeho nosu, se mohl vrátit k malování, opět skládal i hudbu, konečně mohl i na procházky na čerstvém vzduchu, dokonce se zúčastnil plesu vozíčkářů. “Mám nepopsatelné pocity, jsem doma, splnil se mi sen. Zase můžu dělat co chci,“ popsal své dojmy bezprostředně po návratu domů šťastný Petr. Života pak užíval v rámci svých možností naplno, loni v září měl ve vsetínském kostele i výstavu svých obrazů. Nemilosrdný osud jej však přece jen začal dohánět, a zdravotní stav se postupně horšil.

Smíření se smrtí

“Poslední čtyři měsíce byly pro Petra velmi těžké, měl strach z blížící se smrti. Ale poslední týden se jako mávnutím kouzelného proutku zklidnil, jako kdyby se se vším smířil. A úplně klidný byl i jeho odchod, když se naposledy dvakrát silněji nadechl, zavřel oči, a v naprostém smíření odešel,“ popsala poslední okamžiky Petrova života hlavní ošetřovatelka Hana Křupalová. “Já jsem věděla, že odejde, mi to nikdo nemusel říkat. Měla jsem prostě sen, kde jsme byli celá rodina pohromadě, takže jsem to pochopila, že se Péťa setká se svým bratrem, který také umřel na stejnou nemoc. Já už jsem s tím smířená, ani srdce už mě nebolí, vím, že se teď Péťa má lépe,“ řekla maminka Petra Ludmila Čapáková s tím, že poslední rozloučení s Petrem se bude konat v sobotu 15. ledna ve 14. hodin v kostele u vsetínského zámku.

“My jsme sice velmi smutní, že nás Petr opustil, ale víme, že jsme pro něj udělali maximum, a že to, že se podařilo dostat jej na téměř rok a půl domů, mu prodloužilo život o několik měsíců. V nemocnici už neměl ani chuť do života, a myslím, že by ten svůj boj vzdal mnohem dřív,“ říká místopředsedkyně Sdružení Petr Jana Kubová, podle níž na kontě sdružení stále zbývá téměř milion korun. “Rozhodli jsme se tyto peníze věnovat na konto Romana Pišného z Jindřichova Hradce, který má podobně těžký osud jako Petr, a tyto peníze tak poslouží stejné věci, jen pro jiného člověka,“ dodává Jana Kubová s tím, že kdokoli by chtěl někdejšímu novináři a sportovci Romanu Pišnému pomoci, může přispět na číslo účtu 2675163309/0800. Domácí péče o něj totiž stojí více než 70 tisíc korun měsíčně a potřebovat tak bude každou korunu.