Masožravky se množí na jaře. Mouchy k tomu nepotřebují

Zdroj: TV Nova

Jarní období je ideálním časem pro množení masožravých rostlin. Není to nijak náročné na čas, ani složité.

Představíme vám poměrně široké možnosti množení, krátký postup a také potřebné substráty. Některé druhy se mohou množit pouze určitým způsobem, neplatí totiž, že u všech druhů masožravých rostlin lze postupovat stejně.

ČTĚTE TAKÉ:

Domácí udírna? Pro zahradní párty není nic lepšího!

Kolik stojí boj se sněhem? S námahou tisícovku, bez ní jen o něco víc

Využíváme mnoho způsobů množení, respektujeme požadavky druhu. Masožravé rostliny mají podle druhů velmi rozdílné způsoby množení. Část rostlin se množí jako i jiné rostliny výsevy. Zde použijeme výsevný substrát složený výhradně z rašeliny a perlitu, případně z rašeliny a křemičitého písku. Protagonista používá směs jemné drcené rašeliny a rašeliny vláknité. Důležité je nepoužít upravené rašelinové substráty, ale čistou rašelinu, která má vysoce kyselé pH. Nepoužíváme ani běžné množárenské a výsevné substráty dostupné na trhu, určené pro květiny a zeleninu! Dodržujeme zavedená pravidla pro hygienu výsevů – vydezinfikované misky a substrát, případně další odlehčující materiály. Protagonista pro běžné rostliny speciálně zeminu nepropařuje. Dezinfikuje zeminu pro výsevy vzácnějších semen. Kromě propařování lze použít k dezinfekci zeminy i běžné fungicidní přípravky v roztoku s koncentrací 0,01%. Chceme-li vyzkoušet snášenlivost zvoleného přípravku, je vhodné ním nejdřív zalít citlivou rosnatku (Drosera capensis). Když ji roztok nepoškodí, nepoškodí ani další druhy.

Podívejte se na dvě reportáže o pěstování masožravek:

Po výsevu je důležité udržovat nepřetržitě potřebnou vlhkost, využíváme výsevných skleníčků nebo výsevných misek přikrytých sklem. Teplota klíčení se různí podle druhů. Rosnatky např. klíčí při běžné pokojové teplotě, některé druhy např. Saracenie potřebují projít obdobím chladu 0-10 stupňů po dobu 1 až 1,5 měsíce. Začínající pěstitel by si měl vždy tyto údaje ověřit v literatuře.

Jednoduché jako facka

Dalším jednoduchým způsobem množení je dělení silnějších trsů. Původní rostlinu jednoduše opatrně rozdělíme, lehce si pomůžeme ostrým nožíkem. Rány lze zaprášit pro dezinfekci dřevěným uhlím. Oddělené části vysadíme do samostatných květináčků s požadovaným substrátem podle druhu rostliny a zaléváme, aby rychle prokořenily. V této první fázi prokořeňování nehnojíme!

Některé druhy lze množit přímo z části kořenů – dělením silnějších kořenů, které opět vkládáme do misek se substrátem pro výsevy a množení a po vyrašení a zesílení přesazujeme, nebo je již rovnou vysazujeme do menších květináčků, kde se budou déle pěstovat. Pro zakořeňování je vhodná vyšší teplota než běžná pěstitelská. Udržujeme vlhký substrát a vyšší vzdušnou vlhkost, opět lze kořenové řízky na povrchu překrýt.

Další množnost množení skýtá dělení listů. Ostrým nožíkem uděláme řízek z listu, který zapíchneme do rašeliny s perlitem. Opět udržujeme vlhkost substrátu i vzdušnou. Po zakořenění a vyrůstání nové rostlinky přesazujeme do květináčků pro samostatné pěstování.

Zcela specifickým způsobem je množení pomocí rozmnožovacích tělísek např. u trpasličích rosnatek. Tvoří se na zimu a nesmí zaschnout.