Hibernace je reálná. Využijí ji nemocní i astronauti

Aktualizováno 00:48, 21. 2. 2011 21. 2. 2011, 00:00

Část dlouhých kosmických misí by astronauté mohli strávit ve stavu hibernace. Do stejného stavu by mohli být přivedeni i těžce nemocní pacienti, pro které dosud nebyla objevena vhodná léčba.

Uvedli to američtí vědci s odkazem na probíhající výzkum medvědů žijích na Aljašce. Tato zvířata dokáží snížit tep až na 14 úderů za minutu.

Tím výrazně sníží energetické výdaje na provoz tělesného metabolismu a jsou tak schopna zůstat zdravá i po dlouhé období neaktivity.

Medvědi z Aljašky dokáží hibernovat sedm měsíců v roce. Během tohoto období nepřijímají ani potravu, ani vodu.

Kodiak je spolu s ledním medvědem největším žijícím zástupcem své čeledi. Často bývá i více jak 3,2 m dlouhý a mnohdy váží i více jak 700 kg. Vzhledově se nejvíce podobá medvědu hnědému kamčatskému, od kterého se liší včetně velikosti i o něco tmavším zbarvením srsti.

Žije samotářským způsobem života a brání si rozsáhlé teritorium, které je však díky vyšší dostupnosti potravy nejmenším v porovnání s jinými medvědovitými šelmami. Průměrná hustota populace je 285 jedinců na 1 000 km2. Kodiak je všežravec a většinovou část jeho potravy tvoří rostlinná strava. Živí se rostlinami, lesními plody, rybami, občas útočí i na mnohem větší zvířata, např. na jeleny nebo hospodářský dobytek až do velikosti tura domácího.

Kodiak se páří během května a června a se svým druhem zůstává obvykle několik týdnů. Samice rodí během nepravé hibernace (zimního spánku) 2-3 mláďata.

Experti nyní doufají, že pečlivým studiem těchto savců vyvinou metodu, která by do podobného stavu dokázala přivést i člověka. To by bylo vhodné nejen pro astronauty při dlouhých vesmírných misích, ale také pro těžce nemocné pacienty.

Dosavadní výzkumy se zatím zaměřovaly pouze na výzkum hibernace u myší a ježků. U velkých savců byly dosud provedeny pouze dílčí studie.

Nový výzkum v těto oblasti dnes probíhá na Aljšské univerzitě. Zde odborníci sledují teplotu medvědích těl během hibernace, jejich srdeční rytmus a svalové kontrakce.

Co dělají medvědi ve spánku?

Odborníci už zjistili, že během spánku kolísá teplota medvědích těl na 30 °C, přičemž v pravidelných cyklech stoupá až na 36 °C. Tyto periody trvají od dvou do sedmi dnů. Nic takového zatím u hibernujících zvířat nebylo zjištěno.

Po probuzení se medvědí metabolismus až tři týdny stabilizuje. To znamená, že zvíře může i po probuzení poměrně rychle opět hibernovat.

"Náš výzkum ukáže způsob, jak redukovat úroveń metabolismu a jak snížit spotřebu kyslíku v lidských tkáních. To může jednoho dne zachránit mnoho lidských životů," uvedl spoluautor studie Craig Heller ze Stanfordské univetzity.

Zatím vypadá hibernace jako metoda ze sciece fiction. Příroda ale lidem ukazuje, že je možná, a že může být zcela racionální, dodali vědci.

adr, TN.cz