TEST Peugeot RCZ: plnou parou vpřed!

Je radost řídit každý týden nové auto A je radost řídit Peugeot. Tedy ne asi všechny, ale u RCZ to platí na sto procent.

Minulý rok jsme testovali od Peugeotu modely 207, 3008 a 5008. Postupně jak jsme je jmenovali jsme z nich byli víc a víc nadšeni. Nejmenší z nich je klasický „frantík“ do města a pro dívky. Větší najednou ukázal, že i auto od Peugeotu může mít dobrý podvozek a motor. Najednou jsme se těšili na další test. Ten přišel v podobě 5008 a tady už jsme byli nadšeni a hlavně překvapeni. Takováhle změna u Peugeotu je neuvěřitelná. Na RCZ jsme se tak těšili jako malí kluci. A bylo proč.

Designerská fantazie

Začneme chválit. A hned pěkně zostra. Tohle auto je prostě krásné. Přední část by si sice zasloužila už novou masku ve stylu modelu 508, ale i tak je to fantastický kousek, který obdivovali všichni – bez rozdílu věku, pohlaví, rasy, vyznání nebo příslušnosti ke značce. Koukali se všichni. Babička na přechodu hrozila holí, že ti piráti v závodních autech jí jednou zajedou, kluci ze základní školy obdivovali boule na střeše v karbonovém provedení a maminky s kočárky jen lehce pokukovaly a vzdychaly nad tím, že by si do něj chtěly sednout, ale co s tím dítětem...

Auto má design jak z osmdesátých let, kdy se vozy extrémně posouvaly do tvarů kapky a zde vznikly všechny projekty se souhrnným názvem „Cab Forward“. Pamatujete třeba na McLaren F1? To je typický představitel právě takových aut. Všechno co nejvíc vepředu a pak pomaličku ustupující záď. RCZ o dvacet let později to dělá znovu. Tentokrát elegantně, s perličkami vyboulené střechy, díky které je uvnitř dost místa, s výsuvným spoilerem a fantastickou siluetou.

Interiér je velmi peugeoťácký, ale placatý. Jako by přístrojovou desku z 308 trochu víc zkosili a protáhli. Moc k ní tak nekorespondují výborná sportovní sedadla, která mají skvělé boční vedení a jsou dostatečně dlouhá a pohodlná. Ta zadní jsou tu spíš pro okrasu. Dáte sem kabelku, menší tašku s nákupem, ale posadit sem někoho je spíš za trest.

Zobrazit všechny fotky (8)

T-V-R-D-Ý

A teď se podíváme na techniku. Nejdřív teoreticky. Automobil měl jako pohonnou jednotku zážehovou přeplňovanou šestnáctistovku o výkonu 147 kW a s točivým momentem 255 N.m. Pohání se samozřejmě přední kola prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky. Vpředu najdeme vzpěry McPherson, zadní kola jsou ustavena nápravou s vlečenými rameny a torzní příčkou. Nic převratného, všechno pochází z modelu 308.

Jenže suché konstatování neukazuje pravdu. Tohle auto JE TVRDÉ! Představte si, že tohle je francouzské auto s tvrdým podvozkem, který výborně jede! Neskutečné. Fantastické. Na tuhle část Evropy nutno konstatovat i: jedinečné.

RCZ je ve městě dostatečně komfortní i přes své gigantické osmnáctipalcové černé ráfky. Ale cítíte, že karoserie se chvěje a neplave. Dlažební kostky najednou začnou vycvakávat s vašimi zuby španělské flamenco a v zatáčce se auto nezhoupne a nezhoupne. Výborně naladěné pružiny auto drží ve správné stopě po dobu, jakou jsme nečekali. Jistě, odskočí si, ale na vlečenou nápravu je to stále perfektní kousek.

Na otázku, jestli je auto přetáčivé či nedotáčivé nedokážeme přesně odpovědět. V zatáčce je cítit, že je lehoulince nedotáčivé. Ale dá se to s tužším řízením lehce zvládnout. Pokud v oblouku uberete plyn, autu se očekávaně lehce zhoupne zadek. Zase velmi jednoduše jde zkorigovat. Takže podle nás je auto tak někde na okraji lehké nedotáčivosti s jednoduchým popostrčením k přetočení.

Přesně, ale ten kousek...

Teď se ještě zastavíme u brzd, řazení, řízení... kotoučové brzdy pracují spolehlivě, ale po nějaké době jsme měli pocit, že o kousek ostřejší nástup by jim neškodil. Byly příliš laxní a bez kuráže. Připomínaly spíš rodinné auto a ne sporťáček.

Řazení je utažené. Je přesnější, v drahách běhá citelně hruběji a přesněji. Prostě si tam s lehkým lupnutím skočí. A to je u sporťáku zapotřebí. Přimlouváme se, aby tohle vzal Peugeot do všech svých vozů. To by byl ráj na zemi.

Řízení je, jak jsme už řekli, tužší. Volant s ukrojeným spodkem příjemně padne do ruky, ale po pár kilometrech v ostřejším tempu najednou pociťujeme, že tuží posilovač a lepší reakce od kol nejsou všechno. Potřebuje to ještě zkrátit převod řízení a trochu zpřesnit. Takhle jsme měli občas pocit, že podvozek občas vládl nad námi a ne my nad ním.

Dobře, dobře...

Náš závěr nad autem vyznívá pozitivně. Je to auto, které nedělá ostudu v žádném ohledu. Je elegantní, rychlé, ale zase ne příliš, takže s ním může jezdit i vaše přítelkyně, je tužší, ale opět ne moc, je sevřené, sportovní... V prakticky v každém ohledu je to o kousek lepší Peugeot.

A co za něj dovozce chce? Nejméně 680 000 korun, náš motor pak přijde na 740 tisíc. Naše auto s kompletní doplňkovou výbavou pak přišlo na 946 500 korun.

Typický řidič auta:
Mladý muž, v dobře padnoucím značkovém oblečení, s elegantní slečinkou po boku vychází z místního ne zrovna levného klubu a usedají do zaparkovaného Peugeotu. Teď už to nemusí být věta pro smích. Když si sednou do RCZ, nikdo se jim smát nebude. Naopak.

Klady a zápory:
Je to Peugeot. Jenže jaký? Všechno je tužší a pevnější a sportovnější a lepší. Vypadá nádherně, výborně jede, cítili jsme se v něm perfektně... Malé mínus vidíme v příliš dlouhém převodu řízení.